Začaly prázdniny a my se u nástěnky scházíme v počtu 10-ti cyklistů,kteří si chtějí zase zašlapat do kopců. Čeká nás putování Vysočinou do Pusté Kamenice na chalupu Mokrých a doufáme, že nezmokneme, Vyrážíme přes Chroustovice, Lozice, Srbce, Mokrou Lhotu do Nových Hradů. Tady je první zastávka, je teplo, občerstvujeme se v zámecké restauraci. Je zde krásně, ale čeká nás ještě kus cesty a kopců ještě víc. Míříme kolem rozhledny u Jarošova do Budislavi. Tady si prohlédneme moderní kostel Boží lásky postavený na skále, kde si i zazpíváme, abychom vyzkoušeli jeho skvělou akustiku. Kousek dál je skalní vyhlídka Velké Hradisko. Tady se nám pokoušel vecpat do oddílu poustevník Habal, ale měl smůlu, nezvládl jízdu na kole, je to dřevo. Stačilo, že jsme museli zachraňovat vedoucího, z hladu a vysílení nám začal lézt po skalách jak ještěrka a málem nám spadl dolů. Nastal čas přesunout se akutně na oběd do Borové. Cesta vedla přes Sv.Kateřinu a to zas byl pořádný kopec. Jenže v Borové byly hospody k prasknutí narvané turisty. Nakonec jsme místo sehnali v restauraci u Škopka a s úlevou si objednali jídlo a pití. Jaké bylo naše zděšení za čtvrt hodiny, když nám servírka přišla s omluvou sdělit, že dlabanec nebude, že kuchař utekl! Zoufale jsme nasedli na kola a vysíleni jsme dorazili k Mokrým na chalupu. Tady nás čekal Pavel a my jsme se museli spokojit se sladkými řezy. No, uzené by bylo lepší, ale podle plánu měla být káva a sladké. Aspoň něco. Venku se začalo kazit počasí, tak jsme raději vyrazili na zpáteční cestu. Dešti jsme ale neujeli, v Rychnově jsme se museli schovat před pořádným slejvákem alespoň pod stromy. Domů už to byl fofr, i když nás cestou čekalo pár kopců, také byly krásné výhledy a každý se už těšil na pořádnou večeři. Bořice nás zachránily, tam jsme se konečně najedli. Mokrý výlet se vydařil, dostál svého názvu...byl déšť, kopce i vítr. Akorát jsme netušili, že k tomu všemu bude celý den i dieta. Ujeli jsme 99 km za náročných podmínek, všem zúčastněným děkuji za účast a zase někdy u Mokrých na chalupě.