MO GYM řádně registrovaný jako SK-Dolní Třebonín o.s. v ČSTV a C.M.T.A.Jsme spolkem nadšenců, kteří se snaží o rozšíření thajského boxu v Jižních Čechách.Našim cílem rozhodně není vychovávat pouliční rváče, kteří si své komplexy léčí na bezbranných jedincích v diskotekách a barech, ale partu kamarádů a kamarádek, kteří si váží sebe samých a svých soupeřů v ringu...Sestavení kondičního cvičení a racionální stravy samozřejmostí.Pro ženy, které se nechtějí účastnit plnohodnotného tréninku, máme speciální 50min.kondiční cvičení ve stylu taebo.Vhodné pro zpevnění postavy shození nadbytečných kilogramů a získání ztracené kondice. 


TRÉNINK 100KČ   PERMANENTKY 650/10  1500/3MĚSÍCE  4000/ROČNÍ.ZÁVODNÍCI MAJÍ INDIVIDUÁLNÍ PLATBY DLE SPONZORSKÝCH DARŮ.

ÚTERÝ ČTVRTEK OD 18.00 ZŠ DOLNÍ TŘEBONÍN

HLAVNÍ SPONZOR: Roman Pachta Sport bar u Gomelu Č.Budějovice


OSTATNÍ SPONZOŘI:    

MÍSTO PRO VAŠÍ REKLAMU


SPŘÁTELENÉ GYMY:FIGHT-CLUB, GLADIATORS GYM.

Co vzít s sebou na první trénink?

-Volné šortky nad kolena

-Triko s krátkým rukávem

-Elastické obinadlo-zdravotní-2x.(slouží jako bandáž)

-Ručník 2x

-Dostatek tekutin(isodrink, neperlivá voda+hořčík)

-Veškeré chrániče, které doma najdete:o))

-Cena vybavení je od:1800-5000Kč.dle kvality

-MO GYM DOPORUČUJE: PRO ZAČÁTEČNÍKY ZNAČKU BAIL, PRO POKROČILÉ TWINS RUKAVICE A KING CHRÁNIČE HOLENÍ.

!!!NETOLERUJEME POULIČNÍ RVÁČE!!!


Muay-Thai (thajský box) jako sportovní odvětví má své kořeny ve 14. století, kdy se oddělila sportovní větev od větve bojové, kterou do dneška vyučuje Thajská armáda jako boj muže proti muži. Od tohoto odvětví se pak ještě oddělilo umění Krabi-Krabong (boj s tyčemi) a samozřejmě ultimativní způsob a boj s krátkými meči. Muay-Thai se používá v armádě dodnes a vyučuje se na školách všech typů, mateřskými počínaje. Muay-Thai má i díky těmto okolnostem velmi širokou členskou základnu. V chudých oblastech thajského severu je vcelku normální, že nemá-li rodina dostatek prostředků na výchovu syna, prodá ho do jednoho z tréninkových kempů, ve kterých se na svoje příští utkání připravují chlapci ve věku od tří let. Od prvních dnů svého pobytu v kempu jsou vedeni k poslušnosti a úctě ke starším závodníkům a samozřejmě trenérům.

Úcta, poslušnost, sebeovládání a kázeň jsou naprostou samozřejmostí ve všech školách Muay-Thai.

Do Čech sport importovalo několik nadšenců, kteří se bez známostí a zkušeností vydali hledat nové sportovní odvětví do jihovýchodní Asie. V roce 1991 tak vznikla první škola Muay-Thai v tehdejším Československu. Nadšení a chuť dokázat, že i sport pro nás do té doby tak exotický a neznámý je schopen nadchnout a zapálit široké masy mladých lidí, hnala zakladatele českého thai-boxu k pořádání seminářů a zakládání nových škol po celé republice. Sport, který rozvíjí kompletně celé tělo a učí mladé sportovce sebekázni, odříkání a sebeúctě, vyžaduje skutečné nadšení a chuť něco dokázat. Jako ostatní sporty, i Muay-Thai se musí trénovat naplno, s přísným dodržováním životosprávy a elánem, protože rozdíl mezi rvačkou a sportem je více než propastný. Žádný z thaiboxerů, kteří to berou vážně, si nemůže (a ani nechce) dovolit poprat se na ulici a riskovat tak zranění a skutečnost, že dosavadní příprava, která trvala půl roku, přijde během pár vteřin vniveč a čekání na další vrchol potrvá několik měsíců. Příprava na první zápas trvá podle individuální šikovnosti 1,5 až 2 roky. V průběhu času pak závodník získá kontrolu nad svým tělem, výbornou koordinaci pohybů končetin a díky atletickým tréninkům také vytrvalost a dynamiku, bez které se žádný vrcholový sportovec neobejde. Cesta k vrcholu není jednoduchá. Potřebné zkušenosti získá každý sportovec pouze závoděním. U thaiboxu jsou to zkušenosti vetšinou velmi bolestivé, nicméně thaiboxeři, kteří tím prošli, nedají na svůj druh sportu dopustit. Robert Kurka, bronzový z MS 1997 z Bangkoku, říká: „Thaibox se mi líbí, protože nerozvíjí jenom ruce jako třeba box, ale nutí mne používat i nohy a kolena jako prostředek na obranu nebo k útoku a na rozdíl treba od karate to není jenom "jako", ale ty techniky, které použiji já nebo můj soupeř, buď fungují nebo ne. Nestojí tam žádný rozhodčí, který by mi říkal, že to bylo daleko, nebo soupeř rychlejší. Jestli byl rychlejší, tak to vím první, protože už mám jeho holeň na sobě nebo mi zvoní v hlavě. Pokud to byl krátký úder, tak jsem zbytečně mrhal silami, které pak můžou chybět...“

Jeden z našich tří mistrů světa, Pavel "Hakim" Majer, dodává:

“Do ringu nejdete soupeře zranit nebo zbít, ale být prostě rychlejší,
přesnější a chytřejší. Jak jinak si to oveříte, než přímým srovnáním?“

Možná i díky zemi původu se mají soupeři vzájemně ve velké úctě. Podání ruky po zápase, rozebírání zápasových okamžiků bezprostředně po skončení utkání a poklesu hladiny adrenalinu v krvi, nic z toho není žádnou vyjímkou ani u nás doma. Leckdy cestou ze sprchy - ještě před chvílí dva bojovníci na život a na smrt - si navzájem radí, co příště dělat a jak reagovat na techniky soupeře, aby se situace, ve kterých soupeř získal převahu, neopakovaly. Robert Kurka říká: “Samozřejmě, že se před zápasem musíte trochu zdravě nabudit, ale jsou někteří bojovníci, proti kterým bych nemohl nastoupit, protože jsme moc velcí kamarádi a rozhodně bychom si navzájem nechtěli ublížit.“

Právě Robert Kurka, držitel bronzové medaile z MS v Thajsku 1997 a dvojnásobný mistr ČR, patří k té generaci bojovníků, která s Muay-Thai u nás začínala hned v roce 92-93. Do povědomí příznivců Muay-Thai se dostal svým prvním titulovým zápasem v Pražské Lucerně. Cesta k medaili z MS však nebyla jednoduchá a bez chuti k tréninku, pevné vůle, cílevědomosti a odhodlání něco dokázat by byla neuskutečnitelná.

„Je to sport, který mi vyhovuje a dává mi strašně moc. Samozřejmě někdy, zvláště když se dlouho připravuji na nějaký duležitý zápas a ten z nějakého důvodu odpadne, nebo se těsně před ním zraním, mám chuť se na to vykašlat, ale hned mě to zase pustí a na tréninky se těším. Čas od času mi přijde líto, že nemůžu venovat tomuto sportu to, co by mu náleželo, protože abych mohl v klidu přes týden trénovat, musím pracovat přes víkend a o nocích, a to žádnému sportovci nepřidá. Přitom by nám stačilo jenom nějaké základní minimum na život a jistota, že když se náhodou zraníme, tak nebudeme úplně bez peněz. Situace v zemi je však taková, že na sport peníze nejsou. Ta chvíle, když se postavíte na bednu a naproti vám na stožár vytahují českou vlajku - byť jako třetí - za nějaké to odříkání stojí, a potom nakonec, když Hakimovi zahráli naši hymnu někde, kde ani nevěděli, že nějaké Čechy existují, to si opravdu říkáte, že je všechno super, a že to, co děláte, má smysl.“

Pavel Majer začínal s Muay-Thai jako sedmnáctiletý ve váhové kategorii do 86kg. S přibývajícím věkem zesílil a dnes se svými 110-120kg nemá jinou možnost, než nastupovat v kategorii bez rozdílu hmotnosti. Za posledních čtrnáct měsíců udělal velký skok kupředu; během této doby se stal mistrem České republiky ve vyprodaném sále pražské Lucerny, v italském Riccione mistrem Evropy a svého zatím největšího úspěchu dosáhl v Bangkoku ziskem titulu mistra světa v supertěžké kategorii. Svůj start mezi profesionály zatím odkládá, protože ve svých pětadvaceti letech (r.1976) má dost času na získání zkušeností a pečlivou přípravu na to, aby zbytečně nehazardoval se svým těžce získaným jménem thaiboxera.

„Já jsem si vybral thaibox, protože mě naučil ovládat se, a i kdyby náhodou nastala situace, že potkám někoho, kdo by chtěl narušit moji pohodu a soukromí, tak mi můj sport dává jistotu, že se ubráním, protože je to umění sebeobrany, vyzkoušené staletími. Není určitě náhoda, že se Muay-Thai učí v armádě už více než 500 let, jako způsob boje muže proti muži. Osobně si myslím, že ti, co dělají M-T pro sport a s chutí to někam dotáhnout, nemají ani pomyšlení na nějaké boje po ulicích, protože během týdne je člověk rád, že si stačí odpočinout mezi tréninky. Thajci říkají, že je to sport osmi končetin (lokty, kolena) takže musíte směřovat svůj trénink na úplně všechny oblasti a tělesné partie. Pro samotný boj v ringu potřebujete i dobrou orientaci v ringu a neztrácet přehled ani v situaci, když má zrovna navrch Váš soupeř. My, co se týká Muay-Thai, máme jednu obrovskou výhodu oproti ostatním bojovým sportům, a to tu, že u nás existuje jenom jedna oficiální organizace, která díky Thajsku drží kontrolu nad všemi ostatními asociacemi. V Thajsku mají v rukou amatérskou i profesionální větev představitelé státu a armády. IAMTF i WMTC mají v předsednictvu stejné generály, kteří mají velikou snahu dostat se na olympijské hry. To je pro nás pro všechny veliká motivace, protože reprezentovat na MS je sice obrovsky příjemné, ale olympiáda je prostě olympiáda, to se nedá oddiskutovat.“

M-T je sport, který zažívá v posledním období velký boom a těší se stále vetší oblibě u všech vrstev obyvatel. Mnoho herců, umělců a postav showbusinessu začíná s tréninkem M-T ne snad proto, že by se chtěli aktivně zapojit do bojů v ringu, ale proto, že jim M-T pomáhá udržet a zlepšovat tělesnou kondici a v neposlední řadě jim dává pocit jistoty jako jeden z nejlepších způsobů sebeobrany. Že se nejedná o žádný extrémně tvrdý nebo surový sport, dokládá i rostoucí počet žen a dívek ve školách a klubech M-T. K dnešnímu dni více než 2500 členů České M-T Asociace, sdružených v 21 klubech po celé ČR, sleduje soutěže, pořádané minimálně 16x ročně. Na mezinárodním poli dosáhla reprezentace nemalých úspěchů a i na galavečery, pořádané v Čechách, přijíždějí stále kvalitnější soupeři ze zahraničí.

Zdroj:HANUMANGYM