Věnováno účastníkům zájezdu jako poděkování za účast na něm a perfektní partu

První zářijový týden uspořádal hodonínský odbor KČT zájezd do Východních Karpat, resp. národního parku Bieszczady na polsko-slovensko-ukrajinském pomezí. Za místo ubytování byl zvolen nádherný a nově zbudovaný penzion Zajazd pod Caryňska v Ustrzykách Górnych, zapadlé obci, kde skutečně lišky dávají dobrou noc. Celá oblast byla totiž po roce 1946 v rámci tzv. Operace Visla vysídlena, mnohdy i proti vůli zdejších obyvatel, neboť zde ještě po válce operovaly skupinky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a banderovců domáhající se nezávislosti Ukrajiny na SSSR. V této oblasti totiž dříve žili převážně Ukrajinci, kteří byli nuceně přesunuti na východ, od 60. let se sem začal život pomalu vracet a přicházeli prakticky noví obyvatelé. Proto je zde také doposavad příroda prakticky nedotčena, vyskytuje se zde okolo 120 kusů zubrů, jehož původním domovem jsou oblasti Bělověžského národního parku na hranici Polska s Běloruskem, dále pak spousta medvědů, vlků, divokých prasat, hojně je zastoupena kočka divoká, vysoká zvěř a za zmínku stojí určitě nádherná květena, jež dodává nádherným vrchům rozesetým po okolních poloninách skutečně neobvyklou působivost. Zájezdu se taktéž zúčastnila předsedkyně JMO KČT Hana Slabáková a předsedkyně ústřední revizní komise Růžena Streiftauová, která na zájezd dorazila až ze severočeského Mostu. Zájezd s přehledem odvedli Jura Michenka a Olda Hřiba, skupinku pomalejších turistů si v průběhu zájezdu vzala na starost Hanka Slabáková.  

            Z Hodonína jsme tedy vyrazili na vzdálenou, přes 600 km dlouhou cestu, trvající čistého času 10 hodin v pět hodin ráno, cestou přibrali všechny přespolní účastníky a kromě povinné pauzy pro řidiče v Ružomberku zastavili až v tzv. Údolím smrti za Svidníkem před Dukelským průsmykem, údolím, jež se nachází mezi obcemi Kapišová, Kružlová a Nižná Písaná, kde se od 25. do 27. října 1944 odehrály nejtěžší tankové boje v rámci Karpatsko-dukelské operace, když se sovětské tanky snažily proniknout německou obrannou linií v oblasti Svidníku. Po krátké procházce, při které jsme mohli spatřit několik tanků rozmístěných volně v krajině, jsme přes Dukelský průsmyk přejeli do Polska a nedaleko od státní hranice odbočili za Tylawou doprava, odkud nás silnice č. 897 po 110 km přivedla podél hranice se Slovenskem přes Jaśliska, Komańczu, Smolnik, Cisnu, Krzywe, Smerek, Wetlinu a Brzegi Górne do Ustrzyk Górnych, kam jsme dorazili vyprahlí celodenním vedrem po půl šesté. Dostali jsme karty od předem přidělených pokojů a šli se ubytovat, v sedm hodin následovala večeře v podobě výborné kulajdy a obrovského řízku a poté posezení na terase restaurace u burčáku, o který se tradičně postaral Jura Kotásek. Spát se šlo už před desátou hodinou, neboť jsme byli cestou značně znaveni a ve středu nás čekal náročný program, vzhledem k předpovědi nádherného slunečného počasí jsme se totiž rozhodli, že zdoláme nejvyšší vrchol polských Bieszczad, Tarnicu (nejvyšší vrchol Bieszczad, Pikuj, leží už na Ukrajině).

            Ve středu po snídani jsme tedy vyrazili autobusem do 6 km vzdáleného Wolsateho, poslední osady před ukrajinskou hranicí, zaparkovali na hlídaném parkovišti a vyrazili vstříc Tarnici. Nejdříve jsme však museli uhradit u výběrčí chatky vstupní poplatek do Bieszczadského národního parku (dospělí 6 zlotých, senioři polovinu), vybrané peníze mají sloužit na úpravu chodníků v parku, nutno říci, že ty byly včetně značení ve výborném stavu, některé z nich právě probíhaly rekonstrukcí. Po úhradě poplatku jsme pokračovali dále silničkou pod sedlo Beskid na polsko-ukrajinské hranici, kam už byl pěším vstup zakázán (jinak by se dalo v pohodě přes sedlo projít do sousední ukrajinské vsi Vjerchovina Bystra), stočili se k východu a lesním zpevněným chodníkem postupně stoupali pohodovou cestou až do sedla Przelecz Bukowska na Polonině Bukowska a polsko-ukrajinské hranici, kde se nám otevřely širé výhledy na ukrajinské poloniny včetně špičky Pikuje. Po nezbytném focení a přestávce na občerstvení v jednom z mnohých turistických altánku jsme začali už nad hranicí lesa po lukách výstup na Rozsypaniec (1 280 m. n. m.) a následně po sestupu do sedýlka jsme podstoupili strmější výšvih na vrchol Halicze (1 333 m. n. m.) s nádhernými výhledy na okolní vrcholy. Poté následoval za stálého horka, kdy jsme museli šetřit vodou, jelikož ji nebylo kde nabrat, postup zvlněným chodníkem pod Kopou Bukowskou a masívem Bukowskeho Brda se sestupem do sedla Przelecz Goprowska (1 160 m. n. m.) s neobydlenou chatkou, následně pak krátký výšvih po zbudovaných schodech do sedla Przelecz Krygowskeigo (1 286 m. n. m.), ze kterého to už bylo nedaleko pozvolnějším výstupem na vrchol Tarnice (1 346 m. n. m.) s vrcholovým křížem. Po nezbytném focení a kochání se výhledy následoval sestup opět do sedla Przelecz Krygowskeigo, odkud se zdatnější turisté vydali přes odlesněný hřebínek Szierokeho Wierchu přímo do Ustrzyk Górnych, ostatní sestoupali po schodech a lesem kratší cestou přes Hudów Wierszek zpět do Wolosateho k autobusu, kratší varianta měřila 20 km, delší o 5 km více, Alf, Lukáš, Ondra a Radek prošli trasu z Horních Ustřik do Wolosateho v opačném gardu a do příchodu skupiny si vychutnávali místní pivečko v hostinci u parkoviště.

            Ve čtvrtek jsme si dali za cíl výstup na Malou a Velkou Rawku a prohlédnout si polsko-slovensko-ukrajinské trojmezí na Kremenci. Jirka Kopeček nás vyvezl do nedalekého sedla Przelecz Wyzniańska (855 m. n. m.), kde vystoupila Oldova a Hančina skupina a začala na Malou Rawku stoupat kratší, ale strmější cestou přes chatu PTTK Schronisko pod Mala Rawka, Jurova skupina vystoupila až před Wetlinou v místní části Rawka a po nezbytné úhradě vstupního poplatku, kdy za námi výběrčí bába doslova běžela, se po chodníčku kilometrovým výšvihem dostala na hřebínek poloniny Dzial, kde se stočila k východu a postupným stoupáním za mlhy s odlesněnými mýtinami a krátkou přestávkou v altánku v půli poloniny dosáhla rozcestníku na Malé Rawce (1 267 m. n. m.), kudy už ostatní mezitím prošli, a tak jsme se všichni setkali ve vrcholových partiích v průběhu túry. Na Malé Rawce toho ještě příliš vidět nebylo, ale po krátkém přechodu na Velkou Rawku (1 307 m. n. m.) mlha postupně opadla a my se mohli kochat nevšedními výhledy. Sestoupali jsme krátce k polsko-ukrajinské hranici a poté po počátečním sestupu, následném výstupu na vrchol Kremence (1 221 m. n. m.) a krátkém sestupu dosáhli polsko-slovensko-ukrajinské trojmezí pod Kremencem (1 208 m. n. m.). Zde následovala svačinka a nezbytné focení u hraničního monumentu, který je z každé části hranice označen příslušným státním znakem. Poté jsme opět vystoupali na vrchol Velké Rawky (1 307 m. n. m.), kde jsme se téměř hodinu kochali nádhernými výhledy po okolních poloninách a užívali si všeobecné pohody. Závěr túry byl v podobě dlouhého sestupu lesním chodníkem a v závěru po silnici do Horních Ustřik (656 m. n. m.), v nohách ke vší spokojenosti jsme měli našlapáno 19, resp. 13 km.

            Pátek byl vyhrazen na přechod poloniny Wetlińské s tím, že pokud to počasí dovolí, zdolali by zdatnější i poloninu Caryńskou. Autobusem jsme tedy přejeli až za Wetlinu mezi obce Smerek a Kalnica a započali postupný výstup lesním chodníkem až nad hranici lesa, kde jsme před sebou spatřili blízký vrchol Smereku (1 223 m. n. m.), který jsme po kratším výšvihu zdolali, ale vzhledem k velkému větru a nastupujícímu dešti se na něm moc nezdržovali a pokračovali sestupem do sedla Przelecz Mala Orlowicza s křížením cesty do Wetliny. I když mraky vypadaly zpočátku hrozivě, počasí se nakonec umoudřilo, a přestože bylo poměrně větrno, nevadilo nám to v dalším postupu na kamenný vrchol Osadzeik (1 253 m. n. m.), kde jsme si náležitě užili krásných výhledů přes převalující se mraky a vyběhl nám sem naproti Jirka, který mezitím zaparkoval autobus na sedle Przelecz Wyźna. Z Osadziek to bylo už nedaleko kolem vrchu Roh (1 251 m. n. m.) na chatu PTTK Schronisko Chatka Puchatka na Poloninie Wetlińskiej (1 232 m. n. m.), kde jsme si dopřáli přestávku a vyčkávali příchodu ostatních. Přestože zdáli zahřmělo a mraků na nebi byla stále spousta, rozhodlo se nás 7, že dostojíme plánu a zdoláme i poloninu Caryńskou. Z chatky Puchatky pak následoval strmý sestup na Horní Břehy (738 m. n. m.) a následně výšvih lesní pěšinou, kdy jsme na necelých dvou kilometrech dosáhli za mlhy vrcholu poloniny Caryńské (1 297 m. n. m.), kam nás cestou provázela i nádherná čuba (nikoli František ze Slušovic, ale skutečně místní velké bílé psisko podobající se slovenskému čuvačovi). Zde nás však počasí za vykonanou námahu vzalo na milost, postupně se mraky převalily k severu a nám se otevřely neskutečné výhledy k Horním Ustřikám, na protější Rawky a k západu na absolvovanou poloninu Wetlińskou. Příroda začala hrát skvělé představení a my, s dechem zatajeným, začali postupně přecházet přes samotnou poloninu k jejímu východnímu konci (1 230 m. n. m.), abychom se zde ponořili do majestátného lesa a postupně spadli až domů do Horních Ustřik. Ostatní pak sestoupali z Chatky Puchatky asi do 1,5 km vzdáleného sedla Przelecz Wyźna (Przelecz nad Brzegami Górnymi; 873 m. n. m.), odkud je Jirka odvezl do penzionu. Orli tak měli v cíli v nohou 25 km s celkovým převýšením téměř 1 600 metrů, ostatní ušli přes poloninu Wetlińskou 15 kilometrů. Odměnou za předvedené výkony nám bylo večerní vystoupení skupiny Gogodzi Ganski z ukrajinského Ivano-Frankovsku, která podávala velmi zajímavý žánr hudby, zvláštní mix folku, rege a téměř rocku, velice jsme se u jejich produkce pobavili.      

            V sobotu nám již počasí tolik nakloněno nebylo a předpověď hlásila více méně celodenní déšť. Přesto jsme chtěli dostát původní program a navštívit Bukovské vrchy Cisniańsko-Wetliński Patk Krajobrazowy (polský park krajobrazowy = česká CHKO). Autobusem jsme proto přejeli postupně přes Wetlinu a Cisnu až těsně pod Ruské sedlo (Przelecz nad Roztokami Górnymi; 801 m. n. m.) na polsko-slovenské hranici, kde pramení řeka Cirocha, levostranný přítok Laborce. Původně měla za cíl zdatnější skupina projít hraničním hřebenem přes Pľašu a Ďurkoviec až na Rabí skalu a z ní se spustit přes Jawornik do Wetliny, vzhledem k vývoji počasí jsme však postupovali všichni společně trasu B na Okraglik (Kruhliak; 1 101 m. n. m.), ze kterého jsme se spustili za stálého mrholení rozsochou hlavního hřebene Bukovských vrchů lesním chodníkem s občasnými výhledy přes vrchol Jasla (1 153 m. n. m.), Szczawniku (1 098 m. n. m.), Ryśe (1 103 m. n. m.), Malého Jasla (1 063 m. n. m.) a Rożků (943 m. n. m.) do střediskové obce Cisny, kde jsme se po 13 kilometrech chůze občerstvili v místních hospůdkách a vyčkali, kteří po návratu do Cisny nasedli na Bieszczadskou lesní dráhu, zvanou místními kolejka, po níž se vydali přes Majdan, Zubracze a Solinku do Balnice, odkud po přestávce pokračovali opačným směrem zpět do Cisny. Úzkorozchodná dráha o rozchodu 760 mm z Noweho Lupkówa do Cisny se začala budovat v roce 1890 a slavnostní oficiální otevření se uskutečnilo 22. ledna 1898. Přes všechny peripetie, kterými tato úzkorozchodná dráha prošla v období první a druhé světové války, se pro ni téměř osudnými staly boje s Ukrajinskou osvobozeneckou armádou v tomto regionu na konci 40. let. Po návratu do Horních Ustřik a večeři následovalo krátké zhodnocení zájezdu s předáváním pamětních listů a volná zábava do nočních hodin.

            Nedělní snídaně byla servírována už na sedmou hodinu, abychom rozumně přijeli domů, z penzionu jsme vyrazili v osm, projeli opět po silnici č. 897 a za Barwinkem zastavili na pietním místě na Dukelském průsmyku, abychom si prohlédli památník 1. československému armádnímu sboru a pomníčky padlých, kteří zde bojovali v rámci Karpatsko-dukelské operace při postupu Rudá armády na území Slovenska. Každá vesnice zde měla umístěna zvláštní hrob, některé hroby byly bezejmenné s padlými neznámými vojíny. Poté jsme přes Svidník přejeli do Bardějova, abychom si udělali polední přestávku na oběd a prohlédli si nádherně zachovalé a zrekonstruované středověké centrum města, zapsané roku 2000 na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Obdivovat jsme mohli zejména gotický kostel svatého Jiljí (svätého Egídia), povýšený roku 2000 papežem Janem Pavlem II. na menší baziliku a renesanční městskou radnici, kterou začal roku 1505 stavět mistr Alexandr. Laďa Belejčák, rodák z nedalekého Nižného Tvarožce, se zde dokonce v rámci probíhajících hasičských závodů setkal se svým bratrem. Okolo 13. hodiny jsme se z Bardějova vydali domů cestou na Starou Lubovňu, v Popradě jsme se napojili na dálnici, u motorestu Rieka při Šútovu ještě tradičně zakoupili uzené sýry a po osmé hodině dorazili opět do Hodonína.

            Zájezd to byl skutečně skvělý, všichni zúčastnění zaslouží velké uznání za předváděné výkony. Absolutorium pak Jirka Kopeček za tradičně spolehlivou, rychlou a přitom bezpečnou přepravu a personál penzionu Zajazd pod Caryňska za nadstandardní péči, vynikající kuchyni a dokonalý servis. Určitě se sem rádi budeme vracet a už se těšíme na další obdobné zájezdy.    

Další fotografie můžete prozatím zhlédnout v následujících galeriích:

http://jura1972.rajce.idnes.cz/1._9._2015_-_Prochazka_Udolim_smrti/

http://jura1972.rajce.idnes.cz/2._9._2015_-_Vystup_na_Tarnicu_1_346_m._n._m./

http://cendajech.rajce.idnes.cz/Dukelsky_prusmyk%2C_udoli_smrti_1._a_6.9.2015/

http://cendajech.rajce.idnes.cz/Bieszczady_2.9.2015-Przelecz_Bukowska%2CHalicz%2CTarnica/

http://cendajech.rajce.idnes.cz/Bieszczady_3.9.2015-Mala_Rawka%2CWielka_Rawka%2CKrzemieniec/

http://cendajech.rajce.idnes.cz/Bieszczady_4.9.2015-polonina_Wetlinska/

http://cendajech.rajce.idnes.cz/Bieszczady_1.-6.9.2015-Ustrzyki_Gorne%2CCisna%2CRuske_sedlo%2CBardejov/

http://olt.rajce.idnes.cz/Polsko/

http://inousek.rajce.idnes.cz/Polsko_zari_2015/

http://cusima.rajce.idnes.cz/Zajezd_do_polskych_Beskyd_od_1.9._do_6.9._2015-_USTRZYKI_GORNE/

http://mariakucerova.rajce.idnes.cz/Udoli_smrti-Vychodni_Slovensko_1.9.2015/

http://mariakucerova.rajce.idnes.cz/Halicz_1333m%2CTarnica_1346m_2.9.2015-_Bieszczadsky_narodni_park/

http://mariakucerova.rajce.idnes.cz/Mala_a_Velka_Rawka%2CKremenec_3.9.2015/

http://mariakucerova.rajce.idnes.cz/Smerek_1222m%2CPolonina_Wetlinska_1228m%2C_Chatka_Puchatka_4.9.2015/

http://mariakucerova.rajce.idnes.cz/Okraglik_1100m%2C_Jaslo_1153m_Cisna_5.9.2015/

http://mariakucerova.rajce.idnes.cz/Dukelsky_prusmyk%2C_Bardejov_6.9.2015/