Spoluhráči.cz klub Krajánci Ústí nad Orlicí dokumenty a články NA PRAHU ŠESTÉ SEZÓNY, ANEB ROZHOVOR S JEDNATELEM ZS RYCHNOV N/K, KARLEM HORÁKEM.

Krajánci Ústí nad Orlicí – článek NA PRAHU ŠESTÉ SEZÓNY, ANEB ROZHOVOR S JEDNATELEM ZS RYCHNOV N/K, KARLEM HORÁKEM.

Možné akce:
profilové foto Michael Resler
Michael Resler

NA PRAHU ŠESTÉ SEZÓNY, ANEB ROZHOVOR S JEDNATELEM ZS RYCHNOV N/K, KARLEM HORÁKEM.

Vytvořeno:23. 8. 2016, 11:03   (upraveno 23. 8. 2016, 11:04)
Autor:Michael Resler
Možnosti
Anotace:Zimní stadion stojí na počátku své šesté sezóny pod vedením soukromé společnosti a my Vám přinášíme rozhovor s Karlem Horákem, jedním z jednatelů PZS s.r.o..

Dobrý den Karle, zkuste zhodnotit uplynulých pět let.

Když jsme před pěti lety přebírali zimní stadion, šli jsme tak trochu do neznámého zejména z pohledu zájmu veřejnosti a klubů. Až provozem se ukázalo, že rychnovská veřejnost ráda a ve stále větším počtu navštěvuje program zimního stadionu, zejména pak veřejné bruslení, kterého nabízíme nejvíce v okresu. Jsme rádi, že se v hale odehrávají soutěže mládeží, dvě kategorie soutěží dospělých, hobby liga a máme také stálou přízeň soukromých celků. Pro provoz byly a jsou zásadní také investice města, které pomohly vylepšit technologie chlazení a tím zlepšit kvalitu ledu. Jsme tak více konkurenceschopní ostatním zimním stadionům v blízkém okolí.

Smluvní vztah s městem jste nově prodloužili o dalších pět let, mimochodem takto zněla opce v původní smlouvě. Bylo prodloužení čistě dodržením opce, nebo se jednalo o dohodu na základě oboustranné spokojenosti?
Opce sice byla pěti letá, ale město Rychnov nad Kněžnou mělo a má možnost v případě nespokojenosti smlouvu kdykoliv jednostranně ukončit. Domníváme se tedy, že s naší prací je zastupitelstvo spokojeno a věříme, že je naše společnost pro provoz ZS přínosem. Důležité také je, že město podporuje mládežnický hokej, kterému se i my snažíme maximálně vyjít vstříc v požadavcích a podmínkách na obsazenost ledové plochy.

Zátěž pro městský rozpočet, kterou zimní stadion v minulosti byl, není velkou neznámou. Jen za roky 2009 a 2010 se dotace pohybovala v průměru okolo částky 1,2 mil Kč ročně. Máte představu, kolik jste Vaším provozem rychnovskému rozpočtu ušetřili financí?
Pakliže by dotace zůstala stejná, tak za pět let našeho provozu se jedná o částku cca 3,25 mil Kč. Nutno podotknout, že se tento výsledek povedl i díky zmíněným investicím, které město do zastaralých technologií postupně vložiloPoslední dvě sezóny už zimní stadion funguje bez dotací na provoz.

To je jistě zajímavá informace a je trochu s podivem, že se o ní nedozvíme z jiných médií, která v Rychnově působí. Naznačte čtenářům, jak je možné dosáhnout takových výsledků, vezmeme-li v potaz výše uvedená čísla? Přikládáte to faktu, že soukromá společnost se prostě musí snažit, aby mohla ekonomicky přežít?
Přesně jak uvádíte. Soukromá společnost v případě ztrátového hospodaření jednoduše fungovat nemůže. Naopak městská organizace ztrátu prostě vykáže. Naším cílem bylo zefektivnit vytíženost zimního stadionu, zpestřit programovou nabídku a zajistit hospodárný provoz. Za důležité považujeme navázání spolupráce se školami z okolí, kterým se snažíme poskytnout nadstandardní podmínky (instruktor bruslení zdarma, zvýhodněnou cenu ledové plochy, půjčovny bruslí, helem apod.). Neméně důležitá je spolupráce s hokejovým klubem HC Město Rychnov nad Kněžnou, místní hobby soutěží a ostatními spolky, které využívají zimní stadion.

Víme, že technické zázemí zimního stadionu nepatří k těm nepropracovanějším. Zejména využití odpadních energií, či obnovitelných zdrojů bylo prakticky nulové, v jistém pohledu mínusové, což je mezi zimními stadiony naprostá rarita. Záměrně píšeme „bylo“, můžete nás seznámit, jaké pokroky se od převzetí zimního stadionu Vaší společností udály?
Na obhajobu stavby zimního stadionu je nutno uvést, že původní stavební záměr nebyl zimní stadion v pravém slova smyslu (např. pro hokejová utkání), ale ledová plocha pro veřejnost a to pouze v tzv. chladných měsících. Chladící technologie pro kompresory, které by mohly vyrábět led po celý rok, proto byla dimenzována pouze na chod v období, kdy teploty přes den nepřesahují 25°C a v noci nejsou vyšší, než 10°C. To je samozřejmě zásadní omezení provozu pro většinu celků využívajících a majících nároky na plnohodnotný zimní stadion. Pro laika by bylo vhodné srovnání se situací, kdy na plně naložený kamion umístíte pouze chladič z malého osobního vozu. Na nás je, abychom tento handicap minimalizovali a snad se to i daří.
S tím jde ruku v ruce důležitý fakt, že v současném vedení města jsou zastupitelé, kteří tuto problematiku vidí a snaží se, stejně jako v případě stadionů v okolí, vybavení postupně inovovat. Technické zázemí zimních stadionů není levnou položkou, a proto jsme rádi i za dílčí úpravy, které se daří realizovat. Použité technologie vždy značně ovlivňují hospodaření a celkové náklady. Od doby co na zimním stadionu působíme, prochází inovací, či modernizací řada zařízení, namátkově: rolba, technologie na odběr nevyužitého odpadního tepla tzv. výměník čpavek – voda, akumulační nádoba využívající odpadní vodu z rolby pro opakovanou úpravu ledu a za nejdůležitější považujeme instalaci software automatického ovládání teploty ledu. Na zimním stadionu také přibyla ochranná skla mantinelů, půjčovna bruslí a helem, opravna výstrojí, uzavřený prostor časomíry, kryté a vyhřívané občerstvení a efektivnější využití veškerých prostorů viz. kabina rozhodčích a další. Vše z uvedeného zlepšuje servis a kvalitu poskytovaných služeb našim návštěvníkům.

Domníváte se tedy, že kdyby bylo technické zázemí stadionu kvalitnější, je reálný jeho provoz s nulovou dotací? A tím nemyslíme jen rychnovský stadion, ale zimní stadiony všeobecně (vyjma multifunkčních, moderních hal).
Za poslední dva roky s nulovou dotací hospodaříme. Je ale třeba si uvědomit, že v dnešní době je běžná poptávka na obsazení zimního stadionu zejména pro měsíce červenec až únor. Od března dochází k rapidnímu poklesu poptávky, jelikož jsou veškeré soutěže u svého konce. Na to stávající technologie nedostačují na žádném stadionu, podobném tomu rychnovskému. Nejen v Evropě, ale i u nás už se začínají realizovat menší haly s maximálním využitím obnovitelných zdrojů a odpadních energií a věřím, že tento trend bude čím dál větší. Tím pak náklady na provoz rapidně klesají, což má pozitivní vliv na celkovou ekonomiku hospodaření. Moderní multifunkční haly jsou zcela jiná kapitola, jak svojí pořizovací cenou, tak možnostmi využití.

Na zimním stadionu v Rychnově se odehrává řada soutěží. Od hobby, po profesionální mládežnické a dospělé okresní, či krajské soutěže. Jako bývalý vrcholový hokejista, působící zejména v zahraničí, jistě máte možnost srovnání úrovně, organizace a také zájmu veřejnosti.
Naší prioritou byla a je podpora mládežnického hokeje a jsme rádi, že se rychnovskému klubu podařilo dosáhnout krajské úrovně, kde se jeho celky umísťují na předních místech, což v minulosti nebylo zvykem. Efektivní se mi jeví také nábor a začleňování nových dětí do klubu, což je za poslední roky taktéž velký pokrok. Co se týká dospělých, tak se na zimním stadionu hrají dvě soutěže – Oblastní liga a Krajský přebor. V obou těchto soutěžích je patrný výkonnostní rozdíl mezi mužstvy mající vlastní zimní stadion s pravidelnými tréninky a těmi, kteří hostují. Hobby soutěž neregistrovaných se v Rychnově těší velké přízně a je i v našem zájmu také této soutěži vyjít vstříc.

Jak vnímáte práci s rychnovskou mládeží?
Každý, kdo trochu rozumí hokeji, musí vidět znatelné pokroky, které jsou podtrženy konkrétními výsledky, viz. předchozí odpověď. V dnešní době není jednoduché konkurovat profesionálním klubům, kde je široké zázemí a placení trenéři po celý rok a proto je třeba poděkovat všem dobrovolným trenérům a rodičům, kteří svůj čas tráví na zimních stadionech, cestách, turnajích a zápasech, čímž pomáhají dětem hokejově růst. Je třeba si uvědomit, že se jedná o stovky vynaložených hodin „práce“. Nelze jmenovat všechny, ale za zimní stadion bychom rádi poděkovali především Petrovi Morongovi a jeho týmu spolupracovníků za jejich neskonalé a dlouhodobé úsilí.

Není škoda, že Rychnovu chybí tým dospělých?
Je to velká škoda. Pokud vím, tak původním plánem klubu byl tým dospělých, který se měl do pěti let účastnit krajské soutěže. Tím by byla zaručena motivace pro mládež, aby po dorosteneckých a juniorských soutěžích mohli navázat v dalším hokejovém působení. Tento plán ale po třech sezónách nevyšel, první tým byl rozpuštěn a tak budeme doufat, že se v budoucnu podaří oddíl dospělých obnovit. Každý klub by měl disponovat svým A týmem. Z hlediska motivace mládeže je to podstatné.

Závěrem nám ještě řekněte, jaké jsou Vaše vyhlídky na dalších pět let?
Rádi bychom, aby i nadále zimní stadion lákal širokou veřejnost a hostil hokejové soutěže. Jsme centrum zábavy a sportu na ledě a proto všechny pravidelné i nepravidelné návštěvníky zveme na program zimního stadionu, který letos nově začíná už v září. Těšíme se na Vás.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho spokojených návštěvníků.

Komentáře k tomuto článku

Přidat komentář: