Ahojky všichni,

jak jistě víte, tak v pátek 23. října léta páně 2009 se konala historicky první halloweenská stezka odvahy. Pravdou je, že plánovaná byla již na 16. října, leč počasí nám nepřálo - za což jsme koneckonců i vděčni, neboť v následující den D nám právě počasí vyšlo nádherné.

Všechny  námi vydlabané dýně přežily v kravíně celý týden bez úhony, takže nic nebránilo tomu, aby je budoucí strašidla spolu s hlavními občerstvovávači naložila na vozík a rozvezla. Ze začátku vázla trochu komunikace, jelikož tento den a den předtím byly zřejmě velmi silné erupce....., ale nakonec jsme se všichni domluvili. Tím všichni myslím:Petra, který řídil hlavní vozidlo,,Romana a Jirky, kteří roznášeli dýně,,Týnu s Káťou, které měly za úkol do každé dýně vložit svíčky,,Andrejs,Lúcu,Lenku a Vteřku, které roznášely sklenice, věšely lampióny a dělaly estetický dozor a v neposlední řadě i Jirky Izika, který toto vše dokumentoval.

Dýně rozvezené a co teď?? Budoucí strašidla se šla namaskovat a čekalo se, zda se k nám ještě nějaké to strašidlo přidá či ne. Během našeho strašidelného čekání stihli naši šikovní občerstvovávači dovézt na hřiště stůl /který tam vlastně určitě v boudě je/, svařáček - který nám uvařila teta Opálkova a čajíček, který uvařila Lenka - za což jim oběma mnohokráte děkujeme, nachystat ohniště a ostatní věci s tím spojené.

Mezi tím se dostavila všechna strašidla na svá místa, po cestě bleskovou rychlostí zapálila téměř všechny svíčky a mohlo se začít.

Sraz byl u myšáku, kde všem účastníkům byla přidělena startovací čísla spolu se svítícím náramkem. Počáteční obavy o neúčast byly rychle rozehnány - díky bohu - a na cestu vyšlo postupně 57 dobrodružství očekávajících pasažérů.

U startu na ně již netrpělivě čekal lesní skřítek Lidka, který dal každému malému účastníkovi lízátko na cestu a okouzlující čarodejnice Káťa /která se svým létajícím koštětem málem start přeletěla a přistála rovnou v cíli, ale hned zařadila zpátečku a vše napravila/. Tyto dvě strašidla měla za úkol pozvolna a POMALU pouštět účastníky na stezku cca po dvou. Tento úkol se však záhy nato ukázal jako téměř nesplnitelný, neboť hlavně děti se nemohly dočkat a vznikaly nám dopravní kolapsy.

Po pár metrech se ma mýtince proháněli duchové Lucka s Evkou, kteří začali příjemně navozovat strašidelnou atmosféru. Ovšem ihned za zátočinou se nám na stromě usadila Vteřka s Lenkou /teda usadil je tam Jirka a ony pak nemohly slézt dolů/ a spouštěly dolů oběšence. Ti, co se nevyděsili oběšence se po ujití pár kroků dostali do křížku s naší úžasnou upírkou Týnou /ze které měla doma opar i maminka a vlastní pejsek ji málem pokousal/. Kolem kapličky se skoro po římse procházela bílá paní Martina, která  - jakožto elegantní strašidlo-si musela zachovat dekórum a pouze se mlčky procházet. Ovšem kvílející Janča s kamarádkou /které se omlouvám za zapomenutí jména - jsme to asi nezapily/ si žádné dekórum zachovávat nemusely a bylo je slyšet až k nám na start. Vrcholem stezky byla smrtka Lúca, která brousila kosu tak horlivě, že vybrousila celý brousek a její spolusmrtka Andrejs, která měla za úkol přimět všechny účastníky k tomu, aby se nám upsaly vlastní krví do naší kroniky duchů.

Na všechny vystrašené i nevystrašené šťastlivce, které spolehlivě přes silnici převedl Pavel, čekalo na hřišti malé občerstvení v podobě špekáčků, již zmíněného čaje a svařáku, tatranky a lízátka. Toto občerstvení celý večer vydávali naši spolehliví občerstvovávači. Musím podotknout, že napapat dostala i všechna strašidla. Jediný neobčerstvený byl Romčuška, který nám všem vyčetl, že on sám sobě přece nebude dávat a nás to žádnou nenapadlo - OMLUVA.

Takže závěrem bych chtěla všem výše jmenovaným moc a moc poděkovat za přípravu a realizaci. Dík patří i fotografům Tomášovi Čufovi a Jirkovi Izikovi. Jedno mé velké díky zvlášť patří Vteřince, která zajišťovala veškeré potraviny z jednoty a nakonec musela celý večer poslouchat, že párky jsou napolo zmrzlé. Nikdo není neomylný a každý má právo a chybu. Takže dík.

Celou akci jsme zakončili v sobotu dopoledne velikým úklidem a svozem dýní zpět. Našla se i ta s tím plombovaným zubem, takže zabíjačka nebude.

JEŠTĚ JEDNOU VŠEM MOC A MOC DĚKUJI A TĚŠÍM SE NA DALŠÍ AKCI

pro DFC Rešice - jamajský sprinter