Pardubice - Nepříliš výrazných mužstev na hokejbalové mapě tolik nenaleznete. Ale jedno přece jen. Roneka od svého založení nebojuje ani tak se soupeři na druhé straně hřiště jako spíše sama se sebou. Léta se navíc parta kolem zaníceného hokejbalového milovníka Milana Širokého pokouší ochutnat vítězství v zápase OHbL. Pro někoho to může být kuriozita. Jenomže každý mýtus někde končí a nové dějiny se po víkendu začaly psát také ve městě perníku, když červenobílí překonali svůj stín a po obrovské bitvě zdolali Svítkovice v poměru 9:7. Slast a euforii z vytoužené mety zakusili po dlouhých čtyřech letech čekání!

Konečně jste zvítězili a hned vysokým výsledkem. Co proběhlo v kabině po utkání?
„Přišla všechna možná vlna euforie, štěstí. My jsme vždycky záviděli ostatním týmům pocity vítězství, takže jsme si naše vítězství každopádně užívali opravdu slastně. Myslím si, že jsme cítili už v předchozích zápasech, že to musí přijít. A o to více jsme na to byli připravení, že se to stane. Těšil jsem se, že k tomu dojde, takže jsme si to užili. Motivace pro nás byla veliká.“

Co jste řekl po utkání Ondřeji Čermákovi, který zaznamenal šest bodů a Mirkovi Svatošovi, jenž zase vstřelil oba rozhodující góly?
„Poděkoval jsem jim za výkon ve "vítězném" zápase i v těch posledních a za neocenitelný přínos. Jsem rád, že je mám v týmu a nosí dres Roneky. Oba zmínění hráči ode mě pravidelně slýchají, že jejich výkonnost jde nahoru, a že jsou to tahouni týmu. U Ondry je to ještě více zajímavější, protože s námi hraje vůbec první sezonu a ta je proměněná do takových bodů, které udělal v tomhle i jiných střetnutích. Je opravdu velkým přínosem pro náš celek, skutečně začal být hodně platný. Je to kluk z ulice, kterého mi podařilo sehnat z hokeje. V podstatě stejné výkony jako u nás podává i na ledové ploše. Jsem rád, že takového člověka mám v našem kádru.
Co se týče Mirka Svatoše, ten působí u mančaftu už od dob, kdy jsme bývali Frimark CZ a já říkám, že jeho nejlepší období je to letošní. Přetavil formu ve body, které třeba dříve nedělal. Letos jsem ho zkoušel v různých formacích a podle mého si teď sednul se svými nynějšími spoluhráči, což se projevuje na jeho kanadských bodech.

Vyhráli jste nad Svítkovicemi. Ale soupeře možná více než porážka zajímaly první tři body pro Roneku v historii. Byla to i pro vaše protivníky událost, že jste prožívali spontánně takový úspěch?
„Musím říci, že po zápasu nastupoval na hřiště Jokerit Chrudim a hradecká Olympia. Jokerit nám v podstatě fandil, často se potkáváme, já tam mám spoustu známých a všichni nás znají. A speciálně od nich to byly po utkání gratulace, jako kdybychom vyhráli Stanley Cup. (smích) Já můžu říci, že tohle si všichni bohužel spojují s tím naším neúspěchem z minula, vysokými prohrami. Takže o to více to prožíváme. Samozřejmě to říkám s úsměvem. Nicméně oni jsou strašně rádi, že i takový outsider dokáže vyhrát a začne se něco dít.“

Doposud jste získali pouze jeden bod v sezoně 2008-2009. Uvědomujete si vůbec Vy i hráči, že Roneka překonala klubový rekord?
„Přepsali jsme mnoho historických análů, protože jsme po čtyřech letech vyhráli v řádné hrací době. My jsme kdysi už udělali body v play-out ligy. Tam jsme třeba jednou zvítězili, nebo remizovali. Ale v klasickém modelu hrací dobu se nám to opravdu podařilo až nyní. Myslím si, že je to historický úspěch a bral bych to jako milník. Mohl by to být začátek něčeho, protože stále k nám přicházejí noví lidé. Možná se tu rodí nová Roneka. Nechci samozřejmě nic zakřiknout, ale možné to určitě je. Tohle vítězství může být odrazový můstek. Když se člověk podívá, hokejbal nás začal ohromně bavit. Už to najednou není antihokejbal. Například když se potkávám s rozhodčími, kolikrát řeknou, že náš herní styl je někde jinde, než býval před více lety. Takže my se opravdu dostáváme někam jinam a o to nám více fandí. Najednou když se podíváme na tabulku a máme tři body, jsou před námi Svítkovice se šesti a Heřmanův Městec s deseti body. Stále můžeme být ve hře a úspěch dotáhnout ještě dál, pokud se nám bude dařit vyhrávat.“

Zmínil jste příchod několika nových hráčů. Můžete tedy popsat, co se nyní uvnitř klubu odehrává?
„Spolupráce probíhá na pardubické úrovni hlavně se Svítkovem. Díky tomu, že organizaci oddílu převzal Robert Koch, je Roneka jakousi farmou Svítkova, jak já říkám s nadsázkou. Ale ono to tak asi vážně bude, protože počítám správně, tak se tu vlastně spoustu hráčů protočilo. Že tu třeba byli na hostování. Jsme teď pokud vím na hodnotě šesti až sedmi hráčů, tudíž je tu vytvořená lajna a další přicházejí. Dá se říci, že jsme TJ Paramo Svítkov D, pokud nemají céčko. (úsměv) S nimi jsme spojeni zatím nejvíce. Samozřejmě jsme sehnali i nějaké kluky z ulice. V tomhle ohledu mě spousta lidí podporuje. Proto o mně někdy sekretář regionálního svazu pan Kozel v legraci hovoří jako o nejlepším manažerovi nejhoršího týmu ve východních Čechách. (smích), protože se mi opravdu daří člověka z ulice přitáhnout k hokejbalu. A snažím se dostat lidi do hokejbalu, protože dnes děti i dospělí tíhnout více ke sportům jako je florbal, hokej nebo fotbal. A na hokejbal už moc prostoru nezbývá. Takže já jsem rád za každého člověka, kterého dokáži přilákat do jakéhokoliv týmu.“

Jste opravdu přesvědčen o tom, že vítězství dodá současné Ronece nový rozměr?
„Určitě. Každé vítězství tým nabudí a nalije do žil novou krev. A prostě musím konstatovat, že na klucích jsem viděl věc, kterou jsem doposud nespatřil. Pokud vyhráváte, najednou vás hra začne více brát, těšíte se, i když mimo jiné člověk odchází s dalšími krutými prohrami. A teď jsem viděl zapálení pro naši věc, a to se mi líbí. Jen doufám, že nevyhoříme. Toho se obávám. Budu se ale snažit, aby viděli, že teď to může být jenom lepší. Bavíme se o tom stále. Snažím se vyzdvihnout některé i za pomoci elektronických zpráv pro hráče, kteří na hřišti nebyli, protože si vážím, že k tomu tak přistoupili. Naše stále jádro už dříve ukazovalo, že má na vyrovnané výkony. A já se je tedy snažím osvětlit i před hráči, kteří nechodí stabilně, aby si prohlédnuli, že mužstvo není stavěné jen na jedincích, ale také na kolektivu.“

Milane, slíbil jste hráčům odměnu za druhé vítězství?
(úsměv) „Myslím, že pro je ně motivace jakákoliv, to se uvidí. Že se například opět zvítězí a zažijí další euforii z vítězství. A pohled na tabulku je dost výmluvný. Při získání dalších bodů se můžeme dostat do play-off, což jsem vyhlásil, že bych byl rád, aby se to alespoň jednou stalo. Navíc hlavní partner by byl ochotný v případě takových úspěchů uspořádat pro nás velkou klubovou oslavu. Takže nějaký sud by se určitě konal. Něco v téhle formě by od našeho generálního sponzora pardubického pneuservisu Roneka bylo přislíbené.“

Amatérské záběry ze závěru utkání naleznete na webové adrese http://www.youtube.com/watch?v=rK5gJ6OKZHY