Pořád ještě nevíte, jestli jsou pro vás zátěžové testy, určení laktátové křivky, aerobního a anaerobního prahu, a jestli by vám něco přinesly do vašeho tréninku? Zeptali jsme se na to MUDr. Zbyňka Pozdíška, který provádí sportovní diagnostiku v Brně a Mohelnici.

Co je to laktátová křivka?

MUDr. Z Pozdíšek: Jde o závislost hladiny laktátu v krvi, který odráží metabolické procesy při zátěži, na rostoucím výkonu. Podává velmi dobrou informaci o tom, zda je energie v určitém výkonovém rozmezí získávána dominantně z tuků či cukrů a zda je výkon na určité úrovni udržitelný dlouhodoběji.

Proč je dobré vědět, zda při výkonu spaluji především tuky či cukry?

MUDr. Z. Pozdíšek: Zásobních cukrů použitelných pro pokrytí potřeb při výkonu má organismus poměrně limitované množství a vzhledem k délce cyklistických závodů je žádoucí, aby byl co největší podíl energie hrazen z tuků a cukry tak byly ušetřeny do závěrečných fází spojených s maximálním nasazením. Při velkých intenzitách nejsou v organismu totiž dobré podmínky pro spalování tuků a ten se musí spoléhat na cukry.

Mohu tréninkem naučit organismus spalovat více tuky a šetřit cukry?

MUDr. Z. Pozdíšek: To je právě principem vytrvalostního tréninku. Aby byl opravdu efektivní a organismus se naučil pracovat s tuky, musí trénink probíhat v určitém rozmezí intenzity.

Jak venku na kole zjistím, zda udržuji optimální intenzitu?

MUDr. Z. Pozdíšek: Prakticky všichni z nás vozí pulsmetr. Při vyšetření laktátové křivky se právě naučíme rozumět svým tepům. V podstatě si zkalibrujeme svůj pulsmetr. Vyšetření určí, jaká hladina laktátu odpovídá jednotlivým hodnotám tepové frekvence. Podle toho jsou stanoveny jednotlivé zóny tepové frekvence, které pak využívám pro svůj trénink, ať už trénuji základní vytrvalost, silovou vytrvalost, intenzivní vytrvalost, tempovou vytrvalost, kopce, anebo se připravuji na časovku.

Jistě každého zajímá, jak na tom je v porovnání s ostatními a zda má nějaké slabiny. Přinese laktátová křivka i něco v tomto ohledu?

MUDr. Z. Pozdíšek: Ano, posuzuje se i tvar, resp. průběh křivky, vzájemná poloha aerobního a anaerobního prahu (což jsou dva základní zlomové body na křivce, které označují nástup metabolických změn v souvislosti s narůstajícím výkonem) a sklon křivky v anaerobní zóně spolu s úrovní maximální dosažené hladiny laktátu. Ze všech těchto informací získáme velmi dobrou představu a úrovni jednotlivých složek vytrvalostní výkonnosti v celém jejím spektru a můžeme odhalit případné nedostatky a zaměřit se na ně v tréninku.

Existuje celá řada sportovních zátěžových testů, jak se v nich zorientovat?

MUDr. Z. Pozdíšek: Laktátová křivka není určena k posouzení zdravotního stavu, o to více ale přináší informaci o vytrvalostní trénovanosti a podává nejpřesnější informace k nastavení tréninku. Další testy, nejčastěji spiroergometrie či VO2max test (známé testy s maskou na obličeji) podávají i informaci o zdravotním stavu (krevní tlak, EKG), bohužel ale prahové hodnoty z nich odvozené jsou jen odhady, které může využít rekreační sportovec, ale ne cyklista, který se pohybuje řekněme na úrovni 5000 km/rok a více. Navíc hodnota VO2max informuje více o teoretickém potenciálu organismu, nevypovídá ale nic o jednotlivých složkách vytrvalosti. To je právě úkol pro laktátovou křivku.