V termínu 8.-13.9. zavítali příznivci vysokohorské turistiky do Vysokých Tater. První noc po příjezdu jsme strávili v Popradu. Druhý den ráno jsme se přesunuli Tatranskou elektrickou železnicí do Štrbského Plesa, odkud jsme pokračovali do Popradského Plesa a dále na Chatu pod Rysmi. Po uložení báglů na ubytovnu jsme vystoupali na Rysy (2503m n.m.) sledovat západ slunce. Východ slunce dalšího dne nás opět zastihl na Rysech. Téhož dne jsme sestoupili k Popradskému Plesu a ubytovali se v Chatě pri Popradskom plese. Další den jsme vystoupali na Kôprovský štít (2367m n.m.). Noc jsme opět strávili v Chatě pri Popradskom plese, ráno jsme ještě vystoupili na vrchol Ostrva (1984m n.m.) a přesunuli se přes Štrbské Pleso na Chatu pod Soliskom a po uložení báglů jsme vystoupali na poslední vrchol, Predné Solisko (2117m n.m.). Noc jsme strávili v „neobyčejné noclahárni“ ( na stolech v restauraci). Ráno jsme sestoupili do Štrbského Plesa  a dál pokračovali náhradní autobusovou dopravou do Štrby a pak vlakem do Břeclavi.

V sobotu 5.9. jsme se vypravili do Mikulova. Prošli jsme pod Svatým kopečkem k Lomu Svatý kopeček-sever, sestoupili k PR Lom Janičův vrch. Zde jsme dostali nabídku nahlédnout do sbírky fosílii a zkamenělin místního obyvatele. Dále jsme chtěli pokračovat k PP Kienberg, což se nám nepodařilo, neboť vše bylo obehnáno ohradníky. Pokračovali jsme tedy k bývalé cihelně a álejí ke stoletému výročí ČSR zpět do Mikulova a přes náměstí k nádraží.

V sobotu 29.8. jeme se vypravili na 24. ročník turistického pochodu Znojemským Podyjím. Ráno nás sice přivítalo zmoklé Znojmo, ale nakonec se během dne vyčasilo a užili jsme si sluníčka.

V sobotu 15.8. jsme si prošli PR Údolí Oslavy a Chvojnice.

Na sobotu 8.8. jsme naplánovali náhradní termín ferratového kurzu a tentokrát nám počasí přálo. Vlakem jsme jeli do Bystřice nad Perštejnem, odkud jsme se po turistických cestách přesunuli k Vírské přehradě. Po krátkém odpočinku následovalo seznámení s výstrojí a pak už se šlo na první ferratu s názvem Ledová stěna s obtížností B-C. Vystoupali jsme pod vrchol Velké věže a dostali se k 5 metrů dlouhému lanovému mostu, strmým výšvihem pokračovali na vyhlídku a dále na konec ferraty. Po značeném ferratovém okruhu jsme pokračovali k druhé ferratě s názvem Horní vyhlídka s obtížností C-D, která je nejkratší, ale vyžaduje o něco více lezeckých dovedností. Po výstupu na hřeben, který je poměrně jednoduchý následovalo lanové přemostění ukončené poměrné obtížným výstupem kolmou stěnkou. Dále jsme po značeném okruhu přešli hráz VD Vír I a sestoupali k nástupu na poslední Vírskou ferratu Jezerní stěna s obtížností B-C. Výstup byl pohodový a cestou vzhůru se odkrývaly  krásné výhledy na hráz VD Vír I.

Víkend 1.-2. 8. jsme strávili na vodě. V sobotu jsme sjeli meandry řeky Moravy z Bzence přívozu do Rohatce kolonky. V neděli jsme se vypravili z Bulhar po Zámecké Dyji do Lednice. Stav vody byl po oba dny dobrý, počasí perfektní. Když jsme vyhodnotili meandry Moravy jako nádherné, pak Zámecká Dyje byla přímo kouzelná.

V neděli 19.7. jsme se vydali na Velkou Javořinu. Z Vápenek jsme vystoupali přes Vadovskou na vrchol Velké Javořiny (970m n.m.), odkud jsme pokračovali na Holubyho chatu, kde jsme se občerstvili. Od chaty jsme pokračovali přes vrchol Čupec (819m n.m.) a Kubíkuv vrch do Nové Lhoty.

Na sobotu 18.7. jsme naplánovali ferratový kurz, ale protože celou noc pršelo a na skály se nemohlo, udělali jsme si náhradní program. Nejdříve jsme vystoupali na hrad Perštejn a poté jsme si udělali vycházku kolem Nedvědic.

V sobotu 27.6.2020 jsme opět zavítali do Moravského krasu. Tentokrát jsme se vydali z Jedovnice kolem bývalé Salmovi hutě k Rudickému propadání, kde Jedovnický potok mizí do hlubin skály a vyvěrá až ve Křtinském údolí nedaleko Josefova cca čtyřmi vývěry. Dále jsme pokračovali kolem vápencového krasového útvaru Kolíbky a skalního masívu Slza a Podhradí do obce Rudice, kde jsme si prohlédli větrný mlýn, geopark a vstup do propasti Tumperek. Poté jsme pokračovali kolem kaple sv. Barbory k bývalému lomu Seč a přes Klepačov do Blanska na nádraží. Celkem jsme urazili 12,5km.

Dnes 13.6.2020 jsme si udělali nenáročnou vycházku z Adamova na Alexandrovu rozhlednu.

V sobotu 6.6.2020 jsme zavítali do Hostýnských vrchů. Prošli jsme si trasu z Rajnochovic do Bystřice pod Hostýnem přes Kelčský Javorník. Ze začátku byla trasa poněkud náročnější, neboť jsme se museli vypořádat s následky polomů. Takže jsme museli přelézat, což činilo problémy těm menším, podlézat, to zase pro změnu těm velkým a prolézat mezi popadanými kmeny. Cestou jsme se zastavili u zříceniny hradu Šaumburk. U rozhledny na Kelčském Javorníku jsme si dali zasloužený odpočinek a z plošiny rozhledny ve výšce 893m n.m. si užili krásné rozhledy. Poměrně náročnou tůru o délce 20,6km všichni účastníci bez problémů zvládli.

V sobotu 30.5.2020 jsme navštívili NPP Pouzdřanská step. Za krásného slunečného dne jsme si prohlédli flóru nejcenější stepní lokality, jakou u nás najdeme.

Navzdory deštivé sobotě 23.5.2020 jsme v duchu rčení „ Není špatné počasí, ale špatně oblečený turista“ vyrazili z Javorníku na Kuželovský větřák  a přes Kobylu na Lučinu.

V sobotu 16.5.2020 jsme si po nucené pauze udělali turistickou vycházku. Prošli jsme se Přírodním parkem Niva Dyje.

31. ročník Josefovského šmajdu jsme museli vzhledem k probíhajícímu šíření koronaviru zrušit jako akci pro veřejnost. Ponechali jsme si tedy akci jako klubovou a v sobotu 14.3.2020 jsme se vydali od Hlavy křičícího muže Jungmanovou ulicí na Smetanovo nábřeží a dále po levém břehu řeky Dyje k zámečku Pohansko. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali Anglickou cestou k zámečku Lány a po protipovodňovém valu zpět na Pohansko a po zelené turistické značce do Břeclavi. Celkem jsme za pěkného, slunečného počasí ušli 15km.

V sobotu 29.2.2020 jsme se vydali za dalšími méně známými památkami LVA, tentokráte do valtického zámeckého parku k Žabímu sklepu a Peklu. Žabí sklep sloužil k ukládání ledu a potravin pro zámeckou kuchyni. Umělá jeskyně (grotta), zvaná Peklo, vznikla stejně jako další drobné stavby koncem 18. století. Autorem byl pravděpodobně skvělý rakouský architekt Isidor Canevale. Jeskyni s křížovým půdorysem zdobil vyhlídkový gloriet, který se do současné doby už nedochoval. Tvar jeskyně je dokonale geometricky souměrný a její přesný účel není znám. Po cestě nás trochu pozlobilo počasí, chvíli sněžilo, pršelo a foukal studený vítr. Ze zámeckého parku jsme se vydali přes Celňák k Bořímu Dvoru a dále kolem železniční zastávky do Břeclavi, kde jsme ukončili výšlap v restauraci Rose. Sladkou tečku si po zásluze na závěr dopřáli Nicol a Sofie v cukrárně Delikana. Urazili jsme celkem 20km.

V sobotu 8.2.2020 se vydalo celkem 25 turistů na výšlap ke kamennému kruhu u Klentnice. Po cestě nás trochu potrápilo bláto, v noci sice přimrzlo, ale jelikož bylo krásné slunečné počasí, tak přimrzlá vrstva rychle povolila. Pro vstup ke kruhu jsme nakonec museli ještě překonat dřevěné žebříky přes plot obory Klentnice. Kamenný kruh je uměle postaven dle zásad, které zastávali druidé před několika tisíci lety. Středový kámen je zároveň uměleckým dílem se vsazeným skleněným okem (po poškození neznámým pachatelem v roce 2013 je zde pouze prázdný otvor). Skleněné oko byla složená čočka s kosmogramy. Čočka směrovala na východ slunce o podzimní rovnodennosti a během slunečního dne kreslila světelnou parabolu s duhovými okraji. Kruh byl postaven v rámci projektu „Transformační energie pro Moravu“. Energie kruhu je velice silná a citlivým jedincům se nedoporučuje delší pobyt. Od kruhu jsme pokračovali oborou neznačenou cestou, lesem a nakonec polní cestou k parkovišti před Klentnicí. Od parkoviště jsme se vydali po červené turistické značce k Soutěsce. Po krátkém odpočinku jsme se rozdělili, část turistů s Pepou Kamanem zvolila cestu do Pavlova po zelené a následně po žluté turistické značce, část pokračovala po červené turistické značce přes Děvín k zřícenině hradu Děvičky a poté po zelené turistické značce do Pavlova, Všichni jsme se v pořádku sešli v Penzionu Bobule, kde jsme výšlap zakončili.     

První únorovou sobotu jsme si vyšli po značených i neznačených stezkách přes bělokarpatské louky a háje z Velké nad Veličkou na Vápenky. Po sněhu nebylo ani památka a počasí se také tvářilo jako na jaře. Celkem jsme ušli 18,5km, nastoupali 694m a sestoupali 568m.

V sobotu 18.1.2020 jsme se zúčastnili tradiční akce KČT Hodonín Zimního výstupu na Kobylu (584m). Výšlap jsme zahájili na Lučině a s postupným nabíráním výšky jsme přešli z tak říkajíc podzimní krajiny do zimní, kde jsme procházeli kolem stromů obalených jinovatkou a narazili nakonec i na sněhovou pokrývku. Na vrcholu jsme si u ohníčku mohli opéct špekáčky a posilnit se. Nakonec jsme přes rozcestník Pod Výzkumem sestoupili zpět na Lučinu a dopřáli si občerstvení v restauraci Pod Šumárníkem. Našlapali jsme 13 km, nastoupali 361m a sestoupali 371m.

V sobotu 4.1.2020 jsme vyrazili na tradiční akci KČT Hodonín na 45.Zimní výstup na Velkou Javořinu. Zde si dovolím citovat zápis vedoucího akce Jury Michenky:

"   Tradičně na první lednovou sobotu, která tentokrát připadla na 4. ledna, uspořádal Klub českých turistů Hodonín zimní výstup na nejvyšší vrchol Bílých Karpat, Velkou Javořinu (970 m. n. m.). Akce, kterou založil nestor hodonínských turistů, Zdenek Bušek, který ve svých téměř 77 letech i letos na Javořinu vyběhl a zaslouží si velký obdiv, se konala již po pětačtyřicáté a byla též zařazena mezi významné akce Jihomoravské oblasti KČT. Na rozdíl od posledních ročníků jsme nebyli obdařeni takovou sněhovou nadílkou, přesto na vrcholovém hřebenu dělal přítomnost příchozím turistů docela silný vichr a ledovka a převalovala se mlha, která na chvíli opadla při sestupu k Holubyho chatě, a tak jsme si mohli vychutnat pohledy k sousednímu Jelenci s bývalou vojenskou pozorovací věží a protějšímu Inovci s vysílačem. Výstupu se tradičně zúčastnila sedmdesátka milovníků hor, přičemž z Hodonína, Strážnice či Veselí nad Moravou jich vyrazilo na pětačtyřicet, osm turistů přijelo až z KČT Havlíčkův Brod a tvořili tak nejvzdálenější skupinu, další turisté pak přicházeli ze slovenské strany státní hranice.

                Oficiálně jsme výstup zahájili před půl devátou na Vápenkách, nejvýchodnější osadě okresu Hodonín, kam jsme se přesunuli přes Veselí nad Moravou motorákem a linkovým autobusem, do něhož se tentokrát všichni usadili. Z Vápenek jsme po modré TZ vystoupali k altánku na Vadovské (661 m), kde následovala krátká přestávka na vydýchání, svačinku či první přípitky do nového roku. Tady jsme se setkali s prvním náledím, která nás pak provázelo hlavně ve vrcholových partiích. Pokračovali jsme dále již docela příjemným stoupáním lesní cestou až k místu zvanému U Zabitého Žida, ke staré moravské cestě na Javořinu od Strání, která prochází rozsáhlou rekonstrukcí, zde, pod pramenem Veličky, je postaven nový most, a silnička bude sloužit jako nová cyklostezka od Kamenné boudy na vrchol. Přešli jsme tedy po ní až na rozcestí s červenou TZ, Cestě hrdinů SNP, po níž jsme výšvihem a zledovatělým chodníkem vystoupali až na rozcestí Velká Javořina, hřeben, od nějž jsme po namrzlé cestě a za silného větru přešli na vrchol Malé Javořiny (964 m) s pomníčky Josefu Vavrouškovi, Gustávu Galkovi a monumentem česko-slovenské vzájemnosti, přešli k vysílači na vrcholu Velké Javořiny (970 m), který v mlze nebyl téměř vidět, ale při sestupu k Holubyho chatě na slovenské straně státní hranice mlha na chvíli opadla a tak jsme se mohli alespoň částečně pokochat pohledy na okolní vrcholy.  

                Na Holubyho chatě (920 m), jedné z prvních, které zbudoval Klub československých turistů v polovině 20. let minulého století, vedoucí akce, Jura Michenka, vypsal zúčastněným diplomy a vybrali jsme dobrovolný příspěvek v rámci Novoročního čtyřlístku, kam byla akce v rámci projektu Klubu českých turistů zařazena, na zbudování stezky pro vozíčkáře. Po občerstvení a odpočinku jsme začali pomalu odcházet, jelikož chata byla doslova natřískaná návštěvníky, a vydali se zpět přes hřeben, tentokrát po bezpečnější cyklostezce, na odbočku do Strání, z které jsme pokračovali k západu po červené TZ (Cestě hrdinů SNP) k Durdě (842 m), kde těsně pod jejím vrcholem ve výšce 838 m. n. m., na styku hranic Jihomoravského, Zlínského a Trenčianského kraje, leží nejvyšší bod Jihomoravského kraje a okresu Hodonína a od září loňského roku je místo nově označeno cedulkou. Dále následoval sestup na Kaškapriskův vrch (778 m) a k památníku Ilji Daniloviče Dibrova, který zde padl 13. 10. 1944 v rámci bojů během Slovenského národního povstání. V altánku u památníku jsme se tradičně občerstvili a klesli po zelené TZ po částečně zledovatělém chodníku na Šibenický vrch (708 m), ze kterého se otevřely pěkné pohledy na sousední Hradisko a k Nové Lhotě. Do ní sešla část z účastněných po silnici z Kubíkova vrchu (680 m) na čtvrtý autobus a po občerstvení v restauraci hotelu Háj se zastavili na 16 kilometrech, zdatnější pak pokračovali k lovecké chatě Megovka na počátku Filipovského údolí, kde se o nás jako vždy postarali kamarádi z Mysliveckého sdružení Karpaty a dopřáli nám zelňačku, zaječí guláš či jiné dobroty a samozřejmě, nějakou tu štamprlku. Závěr se pak nesl v pochodu po silnici okolo Liščí boudy a Rekreačního střediska Filipov do Javorníka nad Veličkou, kde jsme se ještě do příjezdu vlaku po 23 absolvovaných kilometrech stihli občerstvit v hospodě U Bančáků. Někdo to stihl na vlak na půl pátou, vedoucí, který skupinu uzavíral, s dalšími pak odjížděli z Javorníka o půl sedmé.             

                Poděkování a uznání za předvedené výkony patří všem zúčastněným a už se zase těšíme za rok na první lednovou sobotu, kdy se na nejvyšší vrchol Bílých Karpat vydáme po šestačtyřicáté."

Na Nový rok jsme vyrazili na tradiční akci JMO KČT 49. Novoroční výstup na Babí lom. Výšlap jsme zahájili na vlakové zastávce Česká. Přes obec Lelekovice jsme dorazili k Lelkovadlu, odkud jsme vystoupili na vrchol Babí lom (562m n.m.), kde jsme obdrželi pamětní list na Novoroční výstup. Zájemci si mohli vyzkoušet slaňovaní, výstup po skále a lanovku. Na zpáteční cestu jsme se vydali po hřebeni kolem rozhledny Babí lom (526m n.m.) Na Nový rok jsme urazili 8,5km, nastoupali a sestoupali 280m.

V neděli 29.12.2019 jsme společně s cyklopartou vyrazili na silvestrovský přechod Pálavy. Autobusem jsme přijeli do Klentnice, odkud jsme vystoupali po zelené a červené turistické značce na zříceninu Sirotčí hrádek. Po krásných výhledech po okolí jsme sestoupili po červené turistické značce zpět do Klentnice a pokračovali k rozcestníku Perná – rozcestí, kde jsme přešli na modrou turistickou značku a kolem zříceniny kaple Sv. Antonína dorazili pod Martinku ke skalním útvarům Obří kámen a Velký špunt. Stále po modré turistické značce jsme pokračovali k rozcestníku Nad Soutěskou a po zelené turistické značce sestoupili k Přístřešku Soutěska. Po krátkém občerstvení jsme po zelené turistické značce pokračovali k zřícenině hradu Děvičky a dále do Pavlova, kde jsme v restauraci Bobule vyčkali příjezdu autobusu. Celkem jsme urazili 9km, nastoupali 316m a sestoupali 441m.

Na Štěpána jsme se jíž tradičně sešli pod břeclavským zámkem, abychom společně vyrazili na 42. ročník Posledního kilometru. U Janohradu, kde se sešlo 128 účastníků, se opékali špekáčky, ochutnávalo vánoční cukroví a různé domácí likéry. Při zpáteční cestě z Janohradu jsme se ještě zastavili v Penzionu u Machů, kde pro nás Mirka Mrázová uvařila velký hrnec zelňačky a kde jsme ještě chvíli poseděli.  

V neděli 8.12. jsme se vydali na Mikulášské skály u Mokré. Vyšli jsme od autobusové zastávky Mariánské údolí po červené turistické značce kolem Horákovské myslivny a dřevěné Kaple Panny Marie k Mokerské myslivně. Počasí bylo slunečné a na tuto roční dobu velice příjemné. Během cesty si každý připravoval básničku pro Mikuláše. Krátce za Mokerskou myslivnou jsme opustili červenou značku a po neznačené cestě přešli ke Skalní věži Bajerova skála. Opravdový Mikuláš tam sice nebyl, ale každý kdo odříkal básničku dostal sladkou odměnu. Kdo měl zájem, mohl si vyzkoušet pod dozorem cvičitelů VHT slaňování. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali neznačenou cestou k rozcestí Kaprálův mlýn a dále po modré turistické značce zpět do Mariánského údolí. Celkem jsme urazili 14km, nastoupali 255m a sestoupali 253m.  

Přestože ráno počasí vypadalo velmi nepříznivě, vyrazilo nás do Lednice devět. Z autobusu jsme vystoupili na zastávce Lednice, Apollo, odkud jsme se vydali po severní straně Mlýnského rybníka, po Naučné stezce Lednické rybníky k rozcestníku Lednice - rybníky – sever. Od rozcestníku jsme pokračovali po žluté turistické značce k Rybničnímu zámečku. V prostorách zámečku připravila Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s obcí Lednice v pořadí již DVANÁCTÉ VÁNOČNÍ ZASTAVENÍ, v letošním roce s podtitulem VÁNOČNÍ SVĚTLO. Prostory klasicistního zámečku byly tradičně vyzdobeny květinovými instalacemi, s nimiž se snoubily tapiserie (art-protis), jejichž hlavním motivem je symbol Madony, od paní Jiřiny Kulíškové (Šitbořice). Mohli jsme si také vlastnoručně vyrobit motanou svíčku z pravého včelího vosku. Slavnostní výzdobu zámečku připravují již tradičně studenti a pedagogové Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici, spolu s rektorátem Mendelovy univerzity v Brně. Po prohlídce nás čekalo malé občerstvení, po kterém jsme se vydali na zpáteční cestu, na které nás doprovodilo i sluníčko. Od zámečku jsme se vrátili po žluté turistické značce k rozcestníku Lednice-rybníky-sever a pokračovali po červené turistické značce k Novému dvoru, odkud jsme přešli neznačenou cestou k rozcestníku Ladenská alej-rozc. a dále po žluté turistické značce kolem Kaple sv. Huberta do Břeclavi. Celkem jsme urazili 12,8km.       

O prodlouženém víkendu 26.-28.10. jsme se vypravili do Jeseníků. Ubytovaní jsme byli ve Starém Městě pod Sněžníkem, odkud jsme vyráželi na jednotlivé trasy. V sobotu jsme se vypravili kolem Slůněte a Pramene Moravy na Kralický Sněžník, v neděli jsme vyrazili z Ramzové přes Obří skály na Šerák, kde jsme se na turistické chatě krátce občerstvili a poté sestoupili do Branné, kde jsme si zarezervovali stůl v pivovaru Kolštejn. Při sestupu jsme potkali ztracenou holčičku Miu, kterou jsme za spolupráce s PČ a horskou službou vrátili mamince. V pondělí jsme se nabalili a vydali se kolem Staroměstského pevnostního okruhu do Petříkova a dále do Ramzové na vlak. Po celou dobu pobytu jsme měli krásné, slunečné počasí s nádhernými výhledy na Jeseníky.

V sobotu 19.10.2019 jsme se vypravili na tradiční, jíž 43.ročník Diváckého putování Maryša. Na startu se nás sešlo 13 členů a 9 hostů. Za pěkného podzimního počasí jsme rozděleni do skupin absolvovali trasy 10, 15 a 25 km.

V termínu 18-22.9.2019 jsme navštívili malebnou oblast Českého Švýcarska. Ubytovaní jsme nalezli v pěkné vilce Pohoda v Jetřichovicích. První den jsme se prošli kolem skalních útvarů  Malé Žluté cimbuří, Hezoun, Velké Žluté cimbuří, Tuláček, Četník a dalších (některé i s vlastním pojmenováním). Navštívili jsme také vyhlídky Rudolfův kámen, Vilemíninu stěnu a Mariinu vyhlídku, Nakonec jsme vystoupali na zříceninu hradu Falkenštejn. Cílem druhého dne byla zřícenina Dolského mlýna. Zřícenina bývalého mlýna pochází z roku 1515 a nachází se poblíž soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé. Natáčelo se zde několik pohádek, například Pyšná princezna nebo Peklo s princeznou. Třetí den jsme navštívili symbol celé oblasti Pravčickou bránu, která je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska, je největší přirozenou skalní bránou na našem kontinentu a je přírodní památkou. Cestou jsme navštívili také Malou Pravčickou bránu a zříceninu hradu Šauštejn. Cestou domů jsme ještě stačili navštívit Pastýřskou stěnu v Děčíně.

V sobotu 31.8.2019 jsme se zúčastnili 23 ročníku turistického pochodu Znojemským Podyjím-memoriál Jiřiny Kráčmerové. V Břeclavi na nádraží se nás sešlo 16 turistů, vlakem jsme se přesunuli do Znojma a pak pěšky z nádraží na Znojemský hrad pod Rotundu sv. Kateřiny, kde jsme se zaregistrovali a obdrželi občersvení v podobě domácích buchet. Vybrali jsme si trasu 13,5km, která nás vedla po žluté turistické značce podél vodní nádrže Znojmo až na Saelsfieldův kámen, kde jsme si dopřáli přestávku na občerstvení a na krásné výhledy po zákrutách řeky Dyje zaříznutých do údolí hluboko pod námi. Po té jsme pokračovali po zelené turistické značce do obce Popice, kde jsme si v hospodě dali zasloužené pivo (1 až 2) a pokračovali po červené turistické značce do Znojma na hrad. V cíli jsme obdrželi diplom za účast a občersvení od pořadatelů, chléb se sádlem a cibulí a hrozny.

V sobotu 10.8.2019 jsme se vydali na letní výstup na Velkou Javořinu. Výšlap jsme zahájili ve Vápenkách, odkud jsme vystoupali po modré turistické značce, cyklotrase 50520 a červené turistické značce na vrchol Velké Javořiny. Po krásných výhledech jsme sestoupili na Holubyho chatu, kde jsme se občerstvili a oddechli si. Po odpočinku jsme se vydali po červené a následně po zelené turistické značce do Nové Lhoty, kde jsme v hotelu Háj vyčkali příjezdu autobusu. Urazili jeme celkem 16,7km.

V sobotu 6.7.2019 jsme navštívili společně s turisty z Hodonína Čachtický hrad a Starou Turou

Na státní svátek 5.7. jsme využili nabídky KČT Mapa Brno a vyrazili na akci „Pěšky do Bratislavy a lodí do Vídně“. Celkem se akce zúčastnilo 12 turistů a průvodce. Na pěší trasu jsme se vydali ze Svätého Juru přes Sakrakopec na Biely Kríž a dále po hřebeni Malých Karpat na vrchol Kamzík s vyhlídkovou věží, kde jsme se ve výšce 101m občerstvili. Zde se také oddělili tři turisté a průvodce, kteří pokračovali na loď do Vídně. Ostatní jsme se po sestoupení do Bratislavy vrátili vlakem zpět do Břeclavi a do Brna.

Přechodu hřebene Malé Fatry se zúčastnilo 8 členů. Přes docela negativní předpověď nám počasí nádherně vyšlo. Ve čtvrtek jsme se všichni setkali v Žilině na autobusovém nádraží, odkud jsme společně odjeli autobusem do Terchové. Po ubytování v přímo „luxusní“ Chalupě Olga jsme vyrazili na krátkou prohlídku Terchové, vystoupali jsme na rozhlednu Terchovské srdce, povečeřeli v restauraci „Kultúrny dom“ a navštívili  „Drevenici Terchová“ s vlasním pivovarem Vŕšky.                                                                       V pátek v 7 hodin ráno jsme za slunečného počasí vyrazili po NCH Diery přes Horné diery do sedla Medzirozsutce, odkud jsme vystoupali na vrchol Malého Rozsutce(1344m). Nyní se již začala obloha zatahovat a ozývalo se v dálce hřmění. Po návratu do sedla jsme pokračovali na vrchol Veľkého Rozsutce(1610m). Tady jsme procházeli mezi dvěma bouřkami, které se držely po obou stranách hřebene a jako v pohádce se před námi mraky a mlha rozestupovaly. Z vrcholu jsme sestoupali do sedla Medziholie a dále, za již slunečného počasí, do obce Štefanová. Po občerstvení v Kolibě pod Rozsutcom nás čekal výstup na chatu na Grůni, kde jsme dnešní tůru zakončili.                                                                                                                   Sobotní trasu jsme zahájili hodně strmým výstupem na vrchol Poludňový Grúň (1460m) a pokračovali dále přes vrcholy Steny- severný vrchol (1535m), Steny- južný vrchol (1628m), Hromové (1636m) a Chleb (1647), odkud jsme sestoupali přes Snilovské sedlo na Výťah-hor. stanica, kde jsme si dali oběd. Po celou cestu po hřebeni nás doprovázely mraky, které nám střídavě odkrývaly a zase zahalovaly výhledy. Podle předpovědi měla v čase našeho oběda přijít bouřka a déšť, což se také stalo. Až přešel déšť ve slabé mrholení, nasadili jsme si pláštěnky a pokračovali v túře na Veľký Kriváň (1709m), tentokrát bez výhledů, neboť jsme byli v mracích a dále po hřebeni na Pekelník (1609m) a přes sedlo Bublen na Malý Kriváň (1671m). Během cesty déšť ustal a zase se nám otvíraly nádherné výhledy. Na vrcholu jsme si dali malé občerstvení a pokračovali přes vrcholy Priehyb (1462m), Stratenec (1513m) a Biele skaly (1448m) na Suchý (1468m) odkud jsme sestoupali na Chatu pod Suchým, kde jsme dnešní tůru zakončili. Na chatě měli výbornou domácí kuchyni a velmi příjemný personál.                                                                                                                   V neděli jsme pohodově sestoupali přes Starý hrad do Nezbudské Lúčky a ze zastávky Nezbudská Lúčka-Strečno odjeli vlakem do Žiliny a dále pak domů.                                                                                                           

Dnes, v rámci dne otevřených dveří, jsme navštívili mnoha legendami opředenou tajemnou jeskyni Býčí skála. Prohlídka se nakonec z plánovaných 90 minut protáhla na dvě hodiny, ale dověděli jsme se mnoho zajímavostí z historie jeskyně. Průvodce nás seznámil s historickými fakty i s legendami a pověstmi. Po prohlídce jsme se cestou do Adamova zastavili na občerstvení v Lesním baru a prohlédli jsme si Františčinu huť.

V sobotu 25.5. jsme se vydali zavzpomínat na tragickou událost z 26.5. roku 1936. Nejdříve jsme se zastavili na vyhlídce u dolní vodní nádrže Nové Mlýny. Pak jeme přešli k Památníku utonulých dětí, od kterého jsme pokračovali po hrázi pod Bulhary a dále na rozhlednu Maják. Po pěkných výhledech a odpočinku jsme sešli do Rakvic, kde jsme se zastavili na místním hřbitově. Akci jeme zakončili v Hostinci u Průdků u výborného piva a občerstvení. 

Ve středu 8. 5. 2019 jsme využili volného dne a udělali jsme si nenáročnou vycházku Lužním lesem z Moravské Nové Vsi do Kostic. V Moravské Nové Vsi jsme si prohlédli sklepní uličky Výmol a Zátiší prošli jsme kolem bývalé štěrkovny a kolem PR Stibůrkovská jezera. Vydařenou akci jsme zakončili u Marcely a Moniky Lenkovičových, které nám připravily výborné pohoštění, za což jim patří velké poděkování.

V sobotu 4.5.2019 jsme se zúčastnili společného zájezdu s KČT Hodonín  na 17. ročník Přátelství bez hranic na Púlčínské skály.

Na svátek 1.5.2019 jsme si udělali přechod Pálavy. Vyrazili jsme z Pavlova na Děvičky, dále pak kolem skalních útvarů Velký špunt a Martinka do Klentnice. Z Klentnice přes Sírotčí hrádek a Stolovou horu ke Kočičí skále a odtud do Mikulova.

V sobotu 27.4.2019 jsme vyrazili do PR Údolí Oslavy a Chvojnice. Trasa vedla z Ketkovic přes Senoradský mlýn do Kralic nad Oslavou.

Velikonoce v Jeseníkách 2019- den třetí.

Na dnešní den máme připravenu hřebenovou tůru, kterou začínáme v Prostřední Lipce, odkud vystoupáme na rozhlednu Klepáč (1144m n. m.), dále pokračujeme na Malý Sněžník (1326m n. m.) a na chatu Na Sněžníku (1218m n. m.). Po krátkém odpočinku a občerstvení vystoupáme na vrchol Kralického Sněžníku (1424m n. m.). Po dech beroucích výhledech sestupujeme přes Stříbrnické sedlo a turistickou chatu Návrší do Stříbrnic. Po občerstvení pokračujeme do Starého Města. ( Celkem 30km, nastoupáno 1283m, sestoupáno 1278m).

Velikonoce v Jeseníkách 2019- den druhý.

Trasu začínáme v Branné, jdeme přes Přední a Zadní Alojzov do bývalé osady Josefová, odkud pokračujeme kolem vodopádů Hučavy na skály Vozka (1377m n. m.) a přes sedlo Trojmezí (1302m n. m.) na Keprník (1423m n. m.). Po krásných výhledech pokračujeme na Šerák (1351m n. m.), kde se občerstvíme a sestoupíme do Ramzové a přesuneme se vlakem do Starého Města. ( Celkem 18km, nastoupáno 923m, sestoupáno 732m).

Velikonoce v Jeseníkách 2019- den první.

Vyrážíme z Vysokých Žibřidovic přes Pasínky na Bystřiny a dále podél Prudkého potoka kolem vodopádů na Mokřiny. Po té pokračujeme na rozhlednu na Kraličáku (866m n. m.) a do Starého Města. (celkem 20km, nastoupáno 828m, sestoupáno 711m).

V neděli 14.4.2019 proběhl 38. ročník Jarního setkání VHT na skalách u Říkonína pořádaný Oblastním výborem KČT jihomoravské oblasti a TOM 432 Horolezčata. V místě srazu byli připraveni cvičitelé VHT a instruktoři horolezectví, pod jejichž vedením si každý mohl vyzkoušet jištění, lezení a slaňování na cvičných skalách. Byla možnost absolvovat výcvikové minimum VHT.

V neděli 7.4.2019 zahajili tradičně turisti z Blanenska a Boskovic turistickou sezónu v pivovaru Černá Hora, tentokráte akci moderoval herec Zdeněk Junák. K dispozici jsme měli trasy 11, 15 a 21km.

V neděli 24. března uspořádala Jihomoravská oblast KČT ve spolupráci s KČT Fénix Medlánky a za mediální podpory Českého rozhlasu Brno 63. ročník svého Prvního jarního výšlapu, tentokrát na Jarošově mlýně ve Veverské Bítýšce. Na akci jsme se vypravili zvláštním  autobusem společně s turisty z KČT Hodonín a měli jsme k dispozici dvě trasy vedené údolím Bílého potoka na Šmelcovnu a dále přes Javůrek do Domašova, respektive Říčan o délce 12,2 km a 18,2 km.

V sobotu 23.3. jsme vyrazili do Hustopečí na Slavnosti mandloní a vína. Z programu jsme si vybrali komentovanou trasu na 18km, kterou vedl Petr Ovísek z KČT Hustopeče. Dozvěděli jsme se něco z historie Hustopečí, prošli se po okolí, prohlédli si kvetoucí mandloně a nakonec si zasloužili i trochu té mandloňovice. 

V sobotu 16.3.2019 jsme uspořádali jíž 30.ročník turistické akce Josefovský šmajd. Přes počáteční nepříznívé počasí, které se nakonec umoudřilo se nás sešlo u zámečku Pohansko kolem šedesáti, z toho 53 účastníků se zaregistrovalo. Za podporu akce děkujeme městu Břeclav, Zdravé město Břeclav a za sponzorský dar Ráciu s.r.o. Břeclav.

V sobotu 2.3.2019 jsme navštívili Obelisk, místními také nazývaný "Facka", který je nejseverněji položenou drobnou stavbou LVA. Obelisk byl postaven na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v Campo Formiu dne 17.řijna 1797. V následujícím roce jej nechal vztyčit kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna, jehož bratr Jan Josef I. se účastnil bojů na straně Rakouska. Autorem obelisku je Josef Hardtmuth. 

Podle pověsti měl být Obelisk vystavěn na místě, kde kníže dostal od své manželky pohlavek. Různé verze pověsti se neshodují v tom, za co kníže tento pohlavek obdržel. Jedna verze říká, že kníže propil a prohrál v kartách celou vesnici. Podle druhé, kněžna svého manžela ztrestala za nevěru. Jiná pověst vypráví, že obelisk stojí uprostřed zemědělské krajiny, kde působí jako „pěst na oko“ nebo jako kdybyste dostali facku.

Na akci zavítali i členové KČT Hodonín, kterých dorazilo 16, našich členů bylo 9 a ještě s dvěma hosty nás bylo celkem 27. I na úkor nepříznivé předpovědi, nám počasí nakonec vcelku přálo a pohodově jsme urazili 20km. Velká poklona patří Heleně Horákové, která s námi celou cestu držela krok.

Poslední únorovou sobotu jsme se Vlaďkou vydali společně s členy KČT Hodonín na 16.ročník akce Zimní přírodou do Vřesovic. Vyrazili jsme ze Salaše, přes rozcestí Dubový díl a kolem vrcholů Svobody a Nová louka dorazili na Buchlovský kámen. Dále jsme pokračovali přes osadu Zikmundov ke Hrobům a na Čertovky, kde jsme si opekli špekáčky. Pak už nás čekala cesta do Vřesovic, kde byl cíl.Celkově jsme našlapali 22km.

Po loňské návštěvě zaniklého Katzelsdorfského zámečku jsme letos navštívili další zaniklou památku LVA, tvrziště Aloch, zaniklou tvrz a vesnici, která stávala poblíž Bezručovy aleje spojující Lednici s Valticemi.

Historie ani původní název tvrze (objevuje se také jako Kuperk či Goldberg) není známo. Název Aloch dostala podle rovněž zaniklé nedaleké středověké obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391. V roce 1571 je uváděna jako pustá. Archeologický výzkum datoval osídlení do 12.-15. století.

Do současnosti se z tvrze zachoval jen nevýrazný zhruba čtvercový pahorek(tvrziště), v pramenné oblasti místního potůčku, označovaného jako Alah či Allah, jenž napájí soustavu tzv.  Allahových rybníků. Na vrcholu stávala dřevěná, pravděpodobně věžovitá, stavba. Celý objekt byl nejspíš obehnán příkopem a valem, z nichž se do současnosti nic nedochovalo.

19.1.2019 jsme se zúčastnili tradiční akce odboru KČT Hodonín Zimního výstupu na Kobylu. Za pěkného počasí jsme urazili 15km, nastoupali 303m a sestoupali 299m.

V sobotu 5. ledna jsme se zúčastnili 44.Zimního výstupu na Velkou Javořinu, který pořádá KČT Hodonín. V náročných zimních podmínkách se sněžením, vichrem a mlhou jsme vystoupali z Vápenek na Holubyho chatu, kde jsme se občerstvili a nabrali nové síly na sestup do Nové Lhoty, nebo do Javorníka. Zde si dovolím citovat ze zápisu pořadatele akce Jiřího Michenky:

"V sobotu ve velmi těžkých podmínkách 16 členů odboru spolu s dalšími účastníky sestoupalo z Javořiny do Nové Lhoty či zpět na Vápenky a bude jim zapsáno 18 km, 8 nás (včetně Jirky a Máji Marákových) prošlo přes Megovku, kde jsme si dopřáli hodinku odpočinku s vydatným občerstvením s kolegy myslivci, až do Javorníka na nádraží, ušli jsme nakonec v zimních podmínkách téměř 25 km.

Všem zúčastněným patří za absolvování výstupu v těžkých podmínkách za vydatné sněhové nadílky a vichřice na hřebenu, kdy za mlhy téměř nebyla vidět Holubyho chata či odbočka pod Kubíkovým vrchem k Megovce, absolutorium a velká poklona."

Nový rok jsme přivítali výstupem na Babí lom. Zde jsme obdrželi upomínkový list a zájemci si mohli vyzkoušet slaňování a lanouvou dráhu.

Opožděně přidávám pár fotek z procházky na Rybniční zámeček. 
Více fotek v odkazu: https://majamarakova.rajce.idnes.cz/Vanocni_zastaveni_na_Rybnicnim_zamecku/

V sobotu 20.10.2018 jsme se zúčastnili tradičního, jíž čtyřicátého druhého Diváckého putování Maryša, které pořádá KČT, odbor Hustopeče. Z Břeclavi nás vyjelo deset, v Hustopečích na nás jíž čekal Jarda Gistr a ještě se přidal Mirek Dejmal. Ze startu jsme vyrazili všichni společně a postupně jsme se oddělili na různé trasy. Přes počáteční mlhu nám nakonec počasí přálo a i sluníčko nás ohřálo.Do cíle dorazili všichi v pořádku, plní zážitků a dobré nálady.

Za cíl dnešního výletu jsme zvolili nejhlubší zatopenou propast světa - Hranickou propast. Z nádraží jsme vyrazili po turistické značce historickým centrem Hranic a poté lesem přes vyhlídky na řeku Bečvu jsme dorazilu k propasti. Hladina vody je v hloubce 69.5 m. Dno zatopené části propasti je zatím v nedohlednu, změřená a potvrzená hloubka je zatím 404 metrů, ale toto ještě není považováno za konečné dno. Od propasti jsme sešli k nádraží Teplice nad Bečvou a odtud jsme pokračovali přes řeku Bečvu do Zbrašovských  aragonitových jeskyní. Po prohlídce jeskyně s velmi zajímavou výzdobou a průměrnou teplotou 15°C jsme pokračovali podél Bečvy zpět do Hranic na nádraží. Kousek před nádražím nás čekala odměna v podobě malého občerstvení.

Vyrazili jsme ze železniční stanice Adamov - zastávka. Šli jsme lesem kolem studánky Pod hradem na zříceninu hradu Nový hrad. Na hradě probíhal dobový jarmark. Navštívili jsme středověkou krčmu a také hladomornu. Po krajině jsme se rozhlédli z věže hradu. Po prohlídce a občerstvění jsme pokračovali po Hradské cest. Minuli jsme několik studánek (U srnce, U kukačky) a dorazili jsme k Máchovu památníku, kde jsme měli kulturní vložku v podání Blaničky, která přednesla úryvek z Máchova Máje. Poté jsme pokračovali kolem dalších studánek k vlakové stanici Adamov zastávka.

Mezinárodní mistrovství v turisticko-orientačním běhu ve slovesnké Oščadnici

Mája Maráková se zúčastnila s českou výpravou mistrovství v TOB. Už jen cesta do těchto odlehlých končin byla výzvou, vlaky měly zpoždění, po lese pobíhali medvědi, všude tma... Nakonec se nám podařilo na ubytování dorazit kolem desáté večer. Další den ráno Máju čekal jeden z nejnáročnějších závodů, které zažila. Náročná trasa a velké převýšení ji nejen překvapily, ale i vysílily. Nakonec do cíle dorazila a ani nebyla poslední... Po závodě jsme si udělali kratší procházku po kopcích a pak už vyrazili zase domů.

V neděli 7.10. se konalo v Brně krajské kolo v Turistickém závodě. Náš klub reprezentovali čtyři závodníci - Jirka mladší, Jirka, Blanka a Mája Marákovi. Počasí nám docela přálo, závod proběhl fairplay a vyhráli ti nejlepší

Umístění:

Jirka mladší a Blanka na bramborové příčce (4. místo) a dvě zlaté medaile získali Mája a Jirka.

Závodníkům gratulujeme a přejeme hodně štěstí v dalších kolech

Ve velkých vedrech jsme zavítali k Adamovu, kde nám lesy poskytly příjemný chládek. Na naší trase jsme navštívili Býčí skálu, která je opředena mýtickými pověstmi (určitě ji příští rok navštívíme, když bude zpřístupněna - nejspíše v květnu). Potom jsme se občerstvili v lesním baru. Pak jsme dorazili k cíli našeho výletu - k Františčině huti. Paní průvodkyně v muzeu nás provedla a seznámila s historií zpracování železné rudy. Mohli jsme nahlédnout do vysoké pece, která sloužila ke zpracování rudy. Potom jsme pokračovali lesem do Adamova, odkud nám jel vlak domů. Zakončení a vyhodnocení výletu proběhlo v břeclavském Dvoře.

V neděli 6.5. jsme se vydali vlakem z Břeclavi do Pouzdřan a odtud dále po svých do velkého kopce, který ale stálo za to zdolat. Nahoře nás čekal nádherný výhled na Pouzdřany a okolní vesnice, ale taky na Pálavu, step a Novomlýské nádrže. Odtud jsme pokračovali dále v cestě až na step. Tady jsme mohli obdivovat neobvyklou faunu a flóru. Viděli jsme "stepního běžce" neboli katrán tatarský, kavyl, kozinec bezlodyžný, pelyněk a další. Potom jsme se zase vrátili zpět do Pouzdřan a dále kolem rybníka a Novomlýnských nádrží až do Strachotína, kde jsme si dali pauzu na oběd. Poté polní cestou až do cíle naší cesty, do Popic. Tam jsme si na závěr, že jsme to všechno zvládli, dali zmrzlinu. 

Dne 24.3. jsme se sešli v Břeclavi na nádraží a odtud společně jeli do Hustopečí. Tam si každý vybral trasu, která mu nejvíce vyhovovala a vydal se po ní až do cíle k rozhledně v mandloňovém sadu. Počasí vyšlo skvěle, příroda se probouzela po zimě, měli jsme možnost vidět kvést sněženky i koniklece 

V sobotu 21.4. jsme se vydali s KČT Mapa do rakouských Alp. Čekala nás asi dvacetikilometrová túra do Semmeringu, krásná příroda, ještě krásnější počasí a dechberoucí výhledy...  Nejkrásnější výhled nás čekal z vrcholu Sonnwendstein (1523 m), kde se nachází vysílač a kaple.  Dalším vyhlídkovým vrcholem byl Hirschenkogel (1341 m) s vrcholovou stanicí lanovky a rozhlednou. Cíl trasy byl ve známém lyžařském středisku Semmering. 

V neděli 22.4. nás členové reprezentovali na Mistrovství kraje a také na třetím pohárovém závodě. Tento závod se konal v Brně - Kníničkách. Dařilo se jim skvěle a tak přivezli medaile i několik pohárů. 

V Mistrovství kraje se umístili: 

Blanka Maráková v kategorii starší dorostenky na 1. místě

Mája Maráková v kategorii ženy A obsadila taktéž 1. místo

Jirka Marák ml. v kategorii muži A získal 2. místo

Jirka Marák st. v kategorii muži B obsadil 3. místo

A v Poháru Jihomoravského kraje taktéž zabodovali tito závodníci: 

Blanka Maráková a Mája Maráková získaly pohár (1.místo), Jirka Marák ml. obsadil třetí místo a Jirka Marák st. získal stříbrno.

Všem závodníkům gratuluji a přeji hodně štěstí na republikovém kole! 

Již 37. ročník této akce se konal 8. dubna 2018 na skalách u Řikonína. Pořádal ji VHT KČT-JMO a TOM 432 Horolezčata. Počasí bylo krásné, příroda je tam kouzelná a akce byla skvěle připravena. 

Pár fotek z dnešního výšlapu...
Zbytek na rajčeti - odkaz: https://majamarakova.rajce.idnes.cz/Katzelsdorfsky_zamecek_17.2.2018/

V téhle fotogalerii můžete najít pár fotek z Diváckého putování Maryša. 

Zvoli jsme trasu 25 km, na téhle trase byly 2 rozhledny, rodný dům bratří Mrštíků, smirčí kříž, asi čtyřistapadesátiletý dub, mandloňový sad a krásnou přírodu s mlhou 

Na fotkách také můžete ocenit pečlivou práci značkaře.