Golfový úder („golfák“) – Jak již název napovídá, jedná se o úder, který připomíná úder balónku v golfu. Ale opravdu jen vzdáleně. Správně provedený golfák by měl mít razanci (nejvyšší ze všech typů střel), nicméně bývá velice nepřesný. Užívá se především při střele z velké vzdálenosti, při přesilovce a při střele z první – „z voleje“. Lze jej užít i při odpalu míčku z obranného pásma, zde ale hrozí, že míček netrefíte ideálně a přihrávka na soupeřův gól je na světě.

Ideálně provedení této střely vyžaduje čas na nápřah (minimálně zpočátku bez intenzivnějšího tréninku), především ale schopnost trefit „jedoucí“ míček přesněji než do rohu a hlavně prohnout hůl. Není třeba se napřahovat ke stropu, bohatě postačí povolený nápřah po pás. Míček k vám koná pohyb, který musíte dokonale odhadnout (tohle dovedete opravdu jen tréninkem) a trefit. Důležité je při dotyku čepele se zemí prohnout hůl, jak jen to je možné (proto nikdy dětem nekupujte tvrdosti jako např. 23! Pak by spíš hůl prohnula dítě!) a „potáhnout“ ji směrem k balónku, který udeříte a napálíte. Měli byste se snažit klopit čepel dolů, to se vám podaří zabráněním setrvace hole, kterou se snažíte ukrotit, aby vám nevyletěla nad hlavu po odpalu. Nejčastější chybou při této střele je neprohnutí hole a odpal jako v golfu doslova a do písmene. Nejen, že nedáte do střely dostatečnou razanci, ale míček podeberete tak, že vystrašíte spíš diváky na tribuně za bránou než gólmana. Je nutné prohnutí trénovat a snažit se střílet dolů. Nejlepší trénink je jednoznačně cvičení, kdy si dva hráči vzájemně přihrávají a střílejí z první. Důležitá je přesnost náher!