Člověk by nečekal, jaký konkurenční boj a korupce bude na šestičlennou skupinu adolescentů reprezentující jarní sílu jara čekat na soutěži s názvem "Tancujeme pro radost". Co nás pobouřilo především byla privilegizace při udělování šaten, neboť všechny skupiny, kromě UniQue dostaly šatnu! Tentokrát nebyla šatna ani vykomunikovatelná, vzhledem k obrovské početnosti malejch hajzlíků alias juniorských "tanečních" souborů, tudíž se musela hvězdná skupina UniQue spokojit s ubytováním na lavičkách (lavičkách!!!) v samotné hale. Dále nejspíš existovala nějaká privilegizace v přidělování toaletního papíru. Tato teorie je však bohužel nepotvrditelná.

K samotnému aktu tancování jsme se dostali až tak po dvou hodinách úporného pletení copánků. Očividně to bylo naposledy, co jsme se v nich předvedli na nějaké soutěži. (Hlavní pletačky již totiž ke své práci získaly nepřekonatelný odpor). Mno a opět jsme to zabili! Důkazem je i nahrávka rozhovoru porotce s Johnym Svitlíkem, ve kterém našeho mistra oslovuje „Zabijáku" (pozn. red: je to ten samý porotce, kterého Honzíkův výkon složil pod stůl!). Bohužel porota neměla dostatek finančních prostředků na zakoupení tak hodnotné ceny, která jediná by dokázala vyjádřit kvalitu taneční choreografie UniQue Fantasy, že jsme se museli spokojit pouze s pamětním listem. Pro přístě bych tedy doporučila pořadatelům tanečních soutěží: Když už si zvete na soutěž UniQue, spočítejte si předem, jestli na ně máte.

Jitka Jarošincová
PR manažerka skupiny UniQue