den

společný program

alternativní program

So

Pěší: Povydřím a na Horskou Kvlidu

Z Modravy podél Vydry přes Antýgl na Turnerovu chatu, po přestávce výstup na Zhůři a přechod na Horskou Kvildu s možným občerstvením v restauraci Rankl. Z Horské Kvildy po Zlaté stezce na Filipovu Huť a kolem Klostermannovy chaty zpět na Modravu. Celkem pohodových 21 km s převýšením 530 m krásnou krajinou.

Mapa: https://mapy.cz/s/lopaluvuka

Cyklo: Povydřím a na Horskou Kvildu 

Z Modravy proti proudu Roklanského potoka na Javoří pilu, následně na Tříjezerní slať a podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu s krátkým výjezdem k bývalé Hauswaldské kapli na Sedlo a okolo Klostermannovy chalupy, kde se natáčela trilogie s Tomášem Holým „Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem“, na Srní. Ze Srní sjezd na Čeňkovu Pilu před Rejštejn s následným stoupáním na Zhůří, přejezd na Horskou Kvildu a kolem Jezerní slati s vyhlídkovou věží na Kvildu, na závěr přes Filipovu Huť zpět na Modravu. Celkem 54 km, převýšení 750 m.

Mapa: https://mapy.cz/s/bevaduleka

Ne

Cyklo: K pramenu Vltavy

Nádherný přejezd krásami Šumavy. Z Modravy krátký výjezd na Filipovu Huť přejezd na Kvildu a stále z kopce podél Teplé Vltavy přes Františkov a Borová Lada na Horní Vltavici. Následně přejezd pod Boubínským pralesem přes Zátoň do Lenory. Poté přejedeme k Soumarskému Mostu a okolo Dobré a Stožecké skály do Stožce s možným občerstvením v restauraci U Pstruha. Dále budeme pokračovat podél státní hranice přes zaniklé obce Kamenná Hlava, Mlaka a Dolní Cazov na Strážný a za mírného stoupání přes Žďárecké jezírko k další zaniklým obcím, Knížecím Pláním se zbytky kostela svatého Jana Křtitele a na Bučinu k památníku železné opony a restauraci Alpská vyhlídka s dalším možným občerstvením. Z Bučiny se krátce vyšvihneme okolo Stráže k pramenu Vltavy a krátce nato vyjedeme k vyhlídce pod Černou horou, odkud lze za dobré viditelnosti spatřit i Alpy s oblastí Dachsteinu a Mrtvých hor. Na závěr pak pohodlně projedeme po Vltavské a Švelské cestě na Ztracenou slať, pokud nám zbudou čas a síly, můžeme se ještě zastavit na večerním Březníku. Celkem 86 km, převýšení 1150 m, při zkráceném postupu z Lenory přímo na Strážný 71 km.

Mapa: https://mapy.cz/s/banuhucofa

Pěší: K pramenu Vltavy

Přejezd linkou či autobusem na Borová Lada (16 km). Z Borových Lad pohodový výstup přes usedlost Nová Boubská na Bukovou slať a Knížecí Pláně s možným občerstvením na Hájence (o historii objektu a zaniklých obcích na Šumavě později). Od Hájenky přechod k bývalému kostelu svatého Jana Křtitele a výstup na Bučinu k památníku železné opony s posledním možným občerstvením na trase v restauraci Alpská vyhlídka. Poté úpatím Stráže k pramenu Vltavy, na vyhlídku pod Černou horou a pozvolný sestup přes Ptačí slať a Černohorskou nádrž na Modravu. Celkem 23,5 km, převýšení 500 m. Při zkráceném postupu z Kvildy po cyklostezce přes Bučinu 20,5 km nebo z Kvildy přímo přes pramen Vltavy 16,5 km.  

Mapa: https://mapy.cz/s/pebelureme

Po

Pěší: Výstup na Luzný (1373 m)

Výstup na jeden z nejhezčích šumavských vrcholů a ideální vyhlídkový bod Luzný. Z Modravy po Staré Březnické cestě přes Cikánskou slať na Březník s myslivnou, ve které je kromě restaurace umístěna expozice spisovatele Šumavy, Karla Klostermanna. Z Březníku kvůli stále uzavřenému chodníku přes Luzenské údolí z důvodu ochrany hnízdišť tetřeva hlušce postup chodníčkem úpatím Špičníku na státní hranici a rozcestí Modrý sloup (1197 m), poté výstup po hraničním chodníku na rozcestí Markfleckl, bývalé trojmezí Česka, Bavorska a Pasovska, z něhož je to k vrcholovému kříži na Luzném (Lusen, 1373 m) od státní hranice cca 400 metrů. Po skvělých výhledech na celou Šumavu a k Alpám sestup zpět na Březník a odtud po Nové březnické cestě údolím Modravského potoka zpět na Modravu. Celkem 28 km, převýšení 770 m. Pokud by se někomu nechtělo stoupat až na Luzný, může se po prohlídce Klostermannovy expozice a relaxování v krásné krajině vrátit z Březníku po Nové březnické cestě zpět na Modravu, celkem 15 km.

Mapa: http://www.cykloserver.cz/f/2476264360/

Cyklo: Churáňov, Vimperk, Boubín

Z Modravy výjezd přes Filipovu Huť na úpatí Sokola, sjezd na Horskou Kvildu, následně přejezd do střediska letních a zimních sportů Churáňov, poté na Pláně a postupný sjezd po cyklostezce č. 1203 do Vimperka. Po prohlídce historické části města a případně zámku, který probíhá rozsáhlou rekonstrukcí a je v něm umístěno Muzeum Šumavy, s možnou zastávkou na občerstvení v Šumavském pivovaru pozvolný výjezd po cyklostezce č. 1202 přes Pravětín pod Boubín a na Kubovu Huť s nejvýše položenou železniční stanicí v Čechách (995 m). Z Kubovy Hutě přejezd po Hraniční cestě k pramenu Volyňky a po cyklostezce č. 1053 přes Švajglovu Ladu na Nový Svět k bývalému kostelu svatého Martina, odkud opět krátce vystoupáme přes Šindlov a Nové Hutě na křižovatku na Pláních, ze které tentokrát sjedeme přes sedlo Přílby a Jezerní slať na Kvildu (tu můžeme od Jezerní slati případně objet po stezce Lapka) a dále přes Filipovu Huť zpět na Modravu. Celkem 75-79 km, převýšení okolo 1300 m.    

Mapa: https://mapy.cz/s/hovepuvopa

Út

Pěší: Železnorudsko

Velkolepý přechod Královského hvozdu s návštěvou Černého a Čertova jezera a rozhledny na Špičáku, prohlídka Železné Rudy. Po snídani přejezd autobusem z Modravy přes Srní, Prášily a Železnou Rudu na Zadní Hamry (53 km). Ze Zadních Hamrů výstup po chodníčku kolem vodního zámku na rozcestí Bílý potok, od něhož pak již souběžně s NS Z Hamrů na Ostrý přes Stateček vcelku pohodově až na dvojvrchol Ostrého (Großer Osser, 1293) s vrcholovým křížem a turistickou chatou na německé straně státní hranice, v 13. stol. zde dokonce stával nejvýše položený český hrad. Z vrcholu Ostrého se skýtá nádherný výhled na šumavské kopce včetně nejvyššího Velkého Javoru (1456 m) nad Bavorskou Rudou, za dobré viditelnosti lze spatřit i Alpy. Z Ostrého budeme pokračovat po hraničním chodníčku na jihovýchod hřebenem Královského hvozdu s nádhernými výhledy přes Sesselplatz s vrcholovým křížem (1184 m), Maxfelsen (1138 m), Malý Kokrháč (1169 m), Velký Kokrháč (1229 m) a vrcholový kříž na Svarohu (Zwercheck, 1334 m) k bývalé Juránkově chatě (1330 m), která kdysi bývala nejvýše položeným „hotelem“ v Česku, postavená roku 1922 plzeňskými turisty. Po požáru roku 1931 postavena chata nová, stejně jako po válce, když byla na jejím konci vyhozena do povětří, po 40 letech období komunismu, kdy byla využívána jednotkou pohraniční stráže, však po ní zbyly jen ruiny a třetí obnovy se už nedočkala. Ze státní hranice seběhneme nad kotel Černého jezera, který obejdeme od západu, a sestoupáme k tomuto největšímu šumavskému jezeru. Od něj pak krátce vystoupáme na rozcestí pod Malým Špičákem a následně na Špičák (1202 m), kde se nám z nedávno zbudované 27-metrové rozhledny otevřou nádherné výhledy do všech světových stran. Poté klesneme k Čertovu jezeru, které je o něco menší než Černé, a podle časových možností zakončíme túru se závěrečným občerstvením na Špičáku, nebo se ještě projdeme po NS Sklářská přes pomník Adolfa Kašpara do Železné Rudy. Celkem do Železné Rudy 25 km, na Špičák pak 19 km, převýšení kolem 1200 m.

Mapa: http://www.cykloserver.cz/f/06e6264344/

Cyklo: Prášilsko, Železnorudsko

Z Modravy přejezd proti proudu Roklanského potoka na Javoří Pilu a dále po Javoří cestě pod Oblíkem přes vyhlídku na Zelené hoře a bývalé Jezerní do Prášil, kde doporučuji zastavení na jejich prohlídku (hřbitov, bývalý kostel sv. Prokopa, infocentrum). Z Prášil přes zaniklé obce Vysoké Lávky a Stará Hůrka na Novou Hůrku, ze které postupně klesneme po cyklostezce č. 33 do Železné Rudy (zastávka u známého kostela Panny Marie Pomocné, občerstvení). Po odpočinku vystoupáme stále po cyklostezce č. 33 přes Špičák do Špičáckého sedla, kde napojíme na cyklostezku č. 332, po které přejedeme krásně zvlněnou krajinou přes Pancíř (možný výjezd až na vrchol 1214 m k rozhledně a horské chatě), hájovnu Nový Brunst, bývalé Přední Šmauzy, rozcestí U Obrázku, bývalý Starý Brunst a bývalé Zhůří na rozcestí Stará Huť, kde se napojíme na cyklostezku č. 2103, která nás přivede přes bývalý královský svobodný statek na Busilu do městečka Hartmanice, kde se můžeme zastavit na občerstvení na terase hotelové restaurace Vintíř. Z Hartmanic nás pak čeká sjezd k Otavě, a to buď přímo po silnici na Annín, či zvlněným terénem po cyklostezce č. 2087 přes vesničky či spíše usedlosti Kundratice, Štěpanice, Zálužice, Malý a Velký Radkov a Radešov. Z Rejštejna, kde se dříve pekly vyhlášené křupavé šumavské rohlíky, postupně vystoupáme po silnici a cyklostezce č. 331 přes Svojše a Zhůří na Horskou Kvildu, ze které se přes Filipovu Huť navrátíme na Modravu. Celkem 92 km, převýšení cca 1900 m, trasa se dá však podle potřeby různě zkrátit.       

Mapa:  https://mapy.cz/s/nukumokaso

St

Cyklo: Prášilskem a Hartmanickem

Z Modravy kousek k hradlovému mostu Rechle na začátku Vychynicko-tetovského kanálu a podél jeho proudu na křižovatku Hakešická cesta a dále do Srní, z něhož přejedeme ke Klostermannově chalupě a obkroužíme kolem Sedla na rozcestí Mechov, u něhož stojí miniatura Hauswaldské kaple, jejíž pozůstatky se nachází kousek vedle pod Kostelním vrchem. Z Mechova budeme pokračovat severozápadně a po Otavské cyklostezce přejedeme přes bývalý Velký Bor na most nad levostranným přítokem Vydry Křemelnou, která pak s Vydrou tvoří od soutoku u Čeňkovy pily Otavu, a vystoupáme přes bývalé Stodůlky na rozcestí u bývalého Malého Babylonu a přejedeme na Dobrou Vodu, podle které byl pojmenován zdejší rozsáhlý vojenský újezd od Železné Rudy po Srní. Prohlédneme si zde kostel sv. Vintíře, jediný tohoto zasvěcení na světě, a sjedeme do Hartmanic a dále přes Jiřičnou, kde je ve zdejším zámečku umístěna restaurace vhodná k zastavení, do Petrovic u Sušice s raně gotickým kostelem sv. Petra a Pavla, vedle nějž se můžeme osvěžit v restauraci U Luhanů, jelikož nás bude čekat opětovné nabírání výšky po cyklostezce č. 2079 přes Pařezí, Rovnou a Kochánov na Keply a dále na bývalou Starou Huť, ze které úpatím Vysokého hřbetu, přes bývalý Malý Bor a Šerlův dvůr a rozcestí Prášilský potok sjedeme do Prášil, kde se zastavíme na prohlídku této obce, která byla za minulého režimu pomalu odsouzené k zániku, zejména co se zde pro účely vojenského obdobu začala roku 1972 budovat tanková střelnice, občerstvit se zde můžeme v restauraci penzionu U Michala. Z Prášil nás pak bude čekat poslední postupné stoupání přes zaniklé vesničky Jezerní a Nová Studnice a kolem vyhlídky Zelená hora pod Oblík (1225 m), na který si krátce můžeme po významové odbočce modré TZ vyběhnout, výhledy se z něj otevírají nádherné. Na závěr pak zastavíme na Tříjezerní slati a projdeme si 250 m dlouhou naučnou stezku, která vede kolem tří rašelinných jezírek, a sjedeme přes Rybárnu a kolem Roklanského potoka zpět na Modravu. Celkem 78 km, převýšení 1320 m, trasa se dá opět podle potřeby zkrátit, třeba přímým postupem z Dobré Vody na Prášily, v Prášilech bude případně k dispozici pro zpětný odvoz autobus.

Mapa:https://mapy.cz/s/dodologune     

 Pěší: Zaniklé vesničky Prášilska

Po snídani přejezd autobusem přes Srní na rozcestí u bývalého Velkého Boru (16 km). Z Velkého Boru malebným krajem po modré TZ přes Křemelnou a zaniklé osady Stodůlky a Malý Babylon k pomníku Zdeňka Kostroucha na Pustině a po Vintířově stezce na Dobrou Vodu ke kostelu sv. Vintíře, po jeho prohlídce návrat na Pustinu a krátký výstup po zelené TZ ke kapli sv. Vintíře na Březníku (1006 m) s vrcholovým křížem, skaliskem a krásnými výhledy na Šumavu a do šumavského podhůří. Z Březníku sestoupáme zpět na rozcestí Pod Březníkem a po zelené TZ přejdeme na Rovinu, další zaniklou šumavskou obec, kde do současnosti zůstala pouze chata Rovina, provozující staročeskou restauraci. Po přestávce na občerstvení budeme pokračovat dále po Vitnířově stezce, nyní vedené po žluté TZ, přes bývalý Frauenthal a Šerlův dvůr na rozcestí Prášilský potok a na bývalé Vysoké Lávky, ze kterých nás Vintířova stezka přivede po zelené TZ přes bývalý Formberg do Prášil, kde si prohlédneme obec a občerstvíme se v penzionu U Michala. Celkem pohodových 19 km, převýšení 520 m.

Mapa: https://mapy.cz/s/bonopemulu

Čt

 Pěší: Třístoličník, Trojmezí, Plechý, Plešné jezero

Další z nádherných šumavských přechodů, tentokrát přes nejvyšší šumavskou horu Plechý (1378 m). Trasa je sice delší, ovšem náročnějšími úseky jsou pouze výstup od Trojmezné cesty na Třístoličník a sestup z Plechého kolem Stifterova pomníku k Plešnému jezeru, od nějž už následuje pozvolný sestup do Nového Údolí.

Po snídaní odjezd nejpozději v 8:20 přejezd přes Horní Vltavici a České Žleby do Stožce (43 km), přestup na vláček s odjezdem v 9:33, příjezd na Nové Údolí v 9:39. Z Nového Údolí budeme postupovat po červené TZ, a to nejdříve po zpevněné Trojmezné cestě k Rosenauerovu pomníku a nádrži, odkud se začínal Schwarzenberský kanál. Po chvíli odpočinku na vydechnutí budeme dále postupovat po Trojmezné cestě až k altánku s upravenou studánkou, ze které můžeme dočerpat vodu, od něhož červená TZ uhne doprava a po chvíli nás po státní hranici bude čekat závěrečný výšvih chodníčkem na Třístoličník (Dreisesselberg, nejvyšší kóta na českém území 1302 m), kam se dá z rakouské strany od Haidmühle vyjet i na kole. Kde jsou ty časy, kdy býval vrcholový hřeben na Plechý zcela zalesněný, dnes po řádění kůrovce zde nalezneme zničené či popadané stromy s obnaženými skalisky, na druhou stranu se však z celého hřebene skýtá krásný výhled na českou, bavorskou i rakouskou stranu. Na Třístoličníku je vrcholové skalisko hned cca 30 metrů za státní hranicí s kótou 1323 m (Dreisessel). Pokud přejdeme kolem bavorské turistické chaty nějakých 400 m na severovýchod, přijdeme k dalšímu a nejvyššímu vrcholu na Třístoličníku, Hochsteinu (1333 m) s kaplí biskupa Neumanna, zasvěcenou českému rodáku, misionáři v USA a prvnímu severoamerickému světci. Jižní vedlejší vrchol se skalní skupinou Dreisesselfels má nadmořskou výšku 1311 m. Odtud je dobrý kruhový rozhled zejména do Bavorska a při dobré viditelnosti i na Alpy.

Z Třístoličníku pak budeme postupovat po hraničním hřebenu po červené TZ na východ, přičemž nejdříve krátce sestoupáme do měkkého sedýlka, z něhož pozvolně vystoupáme přes Vysoký hřeben (1341 m) na Trojmeznou (Bayrischer Plöckenstein – Bavorský Plechý, 1361 m) s vrcholovým křížem, pod kterou se nachází kamenné moře (Steinernes Meer) s krásnými výhledy do Bavorska a k Alpám přístupné po bavorské stezce, a sejdeme do sedla Trojmezí (1324 m) s trojbokým žulovým sloupem, kde se stýkají hranice Česka, Německa a Rakouska. Z Trojmezí pak krátce vystoupáme na nedávno pojmenovaný vrchol Nad Rakouskou loukou (1373 m) a přes sedýlko Rakouská louka vystoupáme na Plechý (Plöckenstein, 1378 m), nejvyšší horu Šumavy na českém a rakouském území s vrcholovým křížem. Z Plechého přejdeme krátce po žluté TZ ke Kučerově vyhlídce a k vyhlídce Lipno s nádhernými pohledy k Plešnému jezeru, kde stojí od roku 1877 pomník česko-rakouského spisovatele a básníka Šumavy Adalberta Stiftera, rodáka z Horní Plané na břehu Lipna a jednoho z nejvýznamnějších představitelů uměleckého směru biedermeieru, který se roku 1832 oženil s Amálií Mohauptovou, dcerou důstojníka z Kyjova. Od pomníku pak sestoupáme prudkým srázem na vlastní nebezpečí mezi tlejícími smrky po Zážitkové NS Duch pralesa (namísto původní žluté TZ) k Plešnému jezeru, třetímu největšímu šumavskému jezeru, které bylo turistům po nástupu komunismu nepřístupné, mohli sem zavítat jen krátce při částečné demokratizaci poměrů v druhé polovině 60. let (1966-70). Dnes patří Plešné jezero k nejnavštěvovanějším místům Šumavy, pohled na hladinu s impozantní jezerní stěnou v pozadí je velmi atraktivní. Od Plešného jezera pak klesneme po zelené TZ okolo skalního žulového útvaru Kamenné moře přes rozcestí Pod kamenným mořem a Pod Plešným jezerem s turistickým přístřeškem a nouzovým nocovištěm na Rakouskou cestu vedoucí k turistickému přechodu do Rakouska v sedle mezi Plechým a Smrčinou. Na křižovatce Říjiště kousek vedle stejnojmenného jezírka stojí dřevěná hospůdka s jednoduchým občerstvením a možností zakoupení turistických suvenýrů. Z Říjiště dále sejdeme po zelené TZ a Rakouské cestě přes rozcestí Koňský potok a kolem kaskád na Koňském potoce na křižovatku Rossbach s akvaduktem na Schwarzeberském kanálu, kde přejdeme na žlutou TZ, po které po Koňské cestě sestoupáme k lávce na Jezerním potoku a po silničce kolem bývalé Hojsovy pily do Nové Pece, kde se na závěr můžeme občerstvit v některé z místních hospod. Celkem 24 km, převýšení 700 m.   

Mapa:https://mapy.cz/s/fegoledoka

 Pěší: Plechý, Plešné jezero

Vzhledem k tomu, že se budeme potřebovat po snídani rychle přepravit do Stožce a prakticky sem nelze zajíždět s vlekem na kola, cyklisté si udělají individuální program či se připojí k pěším turistům, kterým předkládám zkrácenou trasu pro výstup na Plechý a k Plešnému jezeru, aby mohli tato krásná místa také navštívit.

Ve Stožci přestup na vláček s odjezdem v 9:21 (jede z Nového Údolí až do Českých Budějovic, pokud by si chtěl třeba někdo udělat výlet do Českého Krumlova a pak se vrátit na Novou Pec vlakem, odjezd z Českého Krumlova v 15:12), příjezd do Nové Pece v 9:46. Z Nové Pece po zelené TZ po silničce pohodovým stoupáním přes Dlouhý Bor a Láz ke Schwarzenberskému kanálu na rozcestí Raškov, dále podél kanálu na rozcestí Rossbach k akvaduktu a po Rakouské cestě na křižovatku Říjiště, odkud po modré TZ a Rakouské cestě kolem jezírka Říjiště pozvolna vystoupáme na česko-rakouskou hranici do sedla mezi Plechým a Smrčinou s turistickým přechodem. Přejdeme zde na červenou TZ, po které hraničním chodníkem s 300-metrovým převýšením strměji vystoupáme na Plechý (1378 m), kam nám přijde naproti skupina z Nového Údolí a další trasa včetně popisu s návratem do Nové Pece bude společná. Celkem 20 km, převýšení 640 metrů.

Mapa:https://mapy.cz/s/cenoruvepe

Pá

 Pěší: Poledník (1315 m)

Z Modravy vyrazíme po červené TZ a krásnou krajinou proti proudu Roklanského potoka přijdeme na bývalou Rybárnu s Rybárenskou slatí a dále kolem mezolitického sídliště na bývalou Javoří pilu na soutoku Javořího a Tmavého potoka. Původně zde stávala pila, která zpracovávala dřevo z okolních lesů, a hájovna. Po ukončení provozu pily se z místa stal oblíbený výletní hostinec U Tetřeva s noclehárnou. Po vzniku železné opony sem byl na vánoce roku 1950 umístěn útvar Pohraniční stráže s veškerým zázemím, likvidace objektů byla na základě rozhodnutí Správy NP Šumava a jejich žalostného stavu dokončena v roce 2000. Z Javoří pily budeme dále postupovat proti proudu Javořího potoka na Javoří slať, ze které se podél státní hranice vyšvihneme po zpevněné cestě téměř po celý rok uzavřenou oblastí s hnízdišti tetřeva hlušce na Poledník (1315 m).   Původní radarová stanice, chránící náš stát proti imperialismu, byla přebudována na rozhlednu a v roce 1998 otevřena veřejnosti. Architektonicky zajímavá stavba je vysoká 37 metrů a má tři patra. V prvním patře je pult pro obsluhu, ve druhém se něco dozvíte o historii Poledníku a ve třetím patře na vás čeká expozice (i když ta začíná již ve vstupní chodbě). Za kruhovým výhledem do okolí musíte vystoupat 227 schodů. Spatříte Bavorský les, vrcholy Šumavy a při mimořádně příznivé viditelnosti lze i více než 180 km vzdálené Alpy. Po přestávce budeme pokračovat po zelené TZ stále poblíž česko-bavorské hranice tetřeví oblastí sestupem přes rozcestí U Bývalé roty na Frantův most na Prášilském potoce, kde přejdeme na červenou TZ, která nás přivede na další nádherné šumavské místo, bývalé osady Gsenget a Horní Ždánidla. Na závěr pak po žluté TZ a Vitnířově stezce sestoupáme do Prášil. Tato horská ves (původní název Gattermayerova huť) vznikla při sklárně v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního papíru, která v roce 1933 vyhořela (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář). Významné středisko rekreace a turistiky z období první republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda takřka zaniklo. V období komunistické vlády byla obec pro veřejnost uzavřena, počet obyvatel klesl až k 50. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily a její osada Nová Hůrka, okolní samoty a osady (např. Stodůlky a Hůrka) zanikly. Kolem bývalého kostela svatého Prokopa, který po postupné devastaci v roce 1979 odstřelila Československá lidová armáda, se projdeme k místnímu hřbitovu, o jehož záchranu se v roce 1993 zasloužili němečtí rodáci, každým rokem v červenci na svátek sv. Prokopa se tady konají tradiční setkání Čechů a Němců. Občerstvit se pak můžeme v penzionu Michal. Celkem 22 km, nastoupáno 500 metrů. Návrat na Modravu autobusem (20 km).

Mapa: http://www.cykloserver.cz/f/61c1264678/

Cyklo: Velký okruh Prášilskem a Železnorudskem pro fajnšmekry včetně Šukačky

Krásný průjezd Prášilskem a Železorudskem, který ocení zejména ti náročnější borci či šlapky, spojený s průjezdem přes Srní, Dobrou Vodu, Vysoký hřbet (1078 m), Můstek (1235 m), Pancíř (1214 m) s rozhlednou, Železnou Rudu a Prášily s možnou zastávkou u jezera Laka a Prášilského jezera. Při našem putování také zavítáme na usedlost s romantickým názvem Šukačka pod hřebenem Můstku. Celkem 103 km, převýšení 2250 m.

Mapa:https://mapy.cz/s/fadezacodu   

So

Cyklo: Podél Schwarzenberského kanálu a Lipna

Nádherný přejezd od Strážného přes Nové Údolí a podél Schwarzenberského plavebního kanálu k hřbitovu na Zadní Zvonkové, následně jižní, dříve nepřístupnou stranou vodní nádrže Lipno přes zříceninu hradu Vítkův kámen do Vyššího Brodu. Po snídani a ukončení ubytování přejezd autobusem přes Kvildu a Horní Vltavici na Řasnici k čerpací stanici (33 km), zdatnější jedinci mohou na kole přejet přímo z Modravy. Po vykládce kol výjezd po vedlejší silnici a cyklostezce č. 1025 na České Žleby, následně sjezd po cyklostezce č. 33 do Stožce a pozvolný výjezd po cyklostezce č. 1024 na Nové Údolí, hraniční přechod do rakouského Haidmühle a konečné zastávky trati z Volar. Z Nového Údolí nejdříve strmější výjezd po cyklostezce č. 1023 k pomníku Josefa Rosenauera (1735 - 1804), který stál u zrodu šumavských plavebních kanálů. Zde, od bývalé Rosenauerovy nádrže, se začíná 44 km dlouhý Schwarzenberský plavební kanál, který sloužil v letech 1739-1962 k plavení dříví, tedy téměř 170 let a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. V období komunismu se však kanál neudržoval a na mnoha úsecích byl zanesen a poničen. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami. Budeme tedy postupovat nádhernými šumavskými hvozdy podél kanálu prakticky po rovině po cyklostezce č. 1023 až k vesničce Jelení, kde se zastavíme u další technické památky na kanálu, a to u horního portálu 389 m dlouhého plavebního tunelu, který byl vystřílen v letech 1821-1823 a sloužil pro plavení dřeva. Poté projedeme přes Jelení s možným občerstvením v hostinci U Jirásků, kolem Rosenauerovy kapličky, akvaduktu na Rossbachu, nad Novou Pecí a přes bývalý Huťský Dvůr na Zadní Zvonkovou s kostelem sv. jana Nepomuckého, přilehlým hřbitůvkem a muzeem zaniklé obce Zvonková. Na tomto romantickém místě opustíme Schwarzenberský kanál, který po chvíli zamíří do Rakouska, a pod Pestřickým vrchem projedeme po cyklostezce č. 1033 k Lipnu a od jeho Rakouské zátoky pak ostřeji vystoupáme na další nádherné místo, ke zřícenině hradu Vítkův kámen (1035 m) na Svatém Tomáši. Po prohlídce zříceniny (vstupné 70 Kč) s krásnými pohledy k Lipnu a Plechému a možném občerstvení v hospůdce Krmelec v sousedství bývalého loveckého zámečku přestavěného po revoluci na luxusní hotel bude následovat pozvolný sjezd po cyklostezce č. 1033 malebnou krajinou podél česko-rakouské hranice přes Pasečnou, Spáleniště a bývalé osady Kapličky, Krásná Pole, Hodoň a Mnichovice do Vyššího Brodu k železniční stanici, nakládka kol, občerstvení a v 18 hodin odjezd do Hodonína. Celkem 88 km (↗ 900 m, ↘1160 m), v případě ukončení projížďky v Nové Peci 40 km)

Mapa:https://mapy.cz/s/relumujape 

 Pěší: Schwarzenberský kanál, Medvědí stezka

Po vykládce cyklistů na Řasnici převoz pěších turistů do Nové Pece (30 km). Z Nové Pece po zelené TZ krátký výstup na rozcestí Raškov a poté po modré TZ podél Schwarzenberského kanálu přes akvadukt na Rossbachu, Rosenauerovu kapličku a Jelení k hornímu portálu plavebního tunelu. Po krátkém návratu na Jelení a možném občerstvení v hostinci U Jirásků uhneme na žlutou TZ a po NS Medvědí stezka si projdeme nádherný Jelení hřeben s roztroušenými skalními útvary. Nejdříve nad Jelením jezírkem krátce vystoupáme úbočím Perníku na vrcholový hřebínek a postupně budeme sestupovat kolem Obří kostky, Hlavy telete, Pýchavky obrovské, Kamenné krásky, Viklanu, Hřibu, Kaple, Poustevny, Gotického portálu, Soutěsky lapků, Perníkové skály a Dračí tlamy do Nové Pece k železniční stanici s občerstvením v některé ze zdejších restaurací. Celkem 19,5 km (↗ 350 m, ↘ 390 m). Po procházce přejezd autobusem do Vyššího Brodu (47 km) s prohlídkou města (cisterciácký klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, historické centrum)

Mapa:https://mapy.cz/s/mapofekufa

Program pro případ špatného počasí

návštěva hradu a zámku Velhartice (41 km), hradu Kašperk (28 km) a Kašperských Hor, zříceniny hradu Rabí (43 km) a Sušice