V neděli 17. března, přestože ještě dle astronomického kalendáře v zimě, jsme si dovolili vzhledem k nahlášenému téměř letnímu počasí, ve které jsme ještě v sobotu odpoledne na Pohansku pomalu nedoufali, zahájit jarní cyklistickou sezónu. Tři chlapi (vedoucí Jura Michenka, Olda Hřiba a Jozífek Klouda) a šest děvčat (Alena Zubatá, Majka Kučerová, Mirka Mrázová, Martina Pilková, Pavla Banátová a Eva Pivková) absolvovalo klasickou rozjížděcí projížďku po okresních cyklostezkách o délce 68 km zejména za účelem, aby se podobně jako podle staré římské zásady superficies solo cedit (stavba je součástí pozemku) stala prdel součástí cyklistického sedla, tedy stručně, aby se hýžďové svaly zhýčkané vánočními svátky a podobně opět utvrdily a nekladly odpor pro cyklistická putování.

               Od Špaka jsme přejeli kolem ZOO a Černého blata lesní stezkou na krkolomnou křižovatku silnic od Mutěnic a Dubňan, kterou pro cyklistiku přejezdem přes trať a výšvihem na silnici není zrovna příjemné překonávat. Poté jsme již na pohodu přejeli po cyklostezce podél silnice do Dubňan a po napojení se na cyklostezku Mutěnka v Jarohněvicích přejeli k bývalému nádražnímu objektu ve Svatobořicích, který je přestaven na hospodu, a dopřáli si zde Dalešické pivečko, lákaly nás též zvěřinové hody, ale to už bychom se nikam dále neodrazili. Ze Svatobořic jsme po Mutěnce přejeli ke kyjovské šroubárně a po Vrchlického ulici ke sklárnám, od kterých jsme od konce města od přejezdu vystoupali nad vinohrady s krásnými výhledy na celou západní část Bílých Karpat včetně Velké Javořiny a Velkého Lopeníku a poté si vychutnali sjezd do Skoronic, ze kterých jsme krátce přejeli do Vlkoše a z něj po oblíbené cyklostezce do Vracova, Bzence a kolonii v Moravském písku, kde jsme si udělali zastávku na nedělní oběd v restauraci Kovárna nedaleko vlakového nádraží. No a jelikož Jaroušek s Jarkou, kteří mají jednu ze svých rezidencí nedaleko Kovárny, dostáli v neděli svého příjmení a nacházeli se ve Strážnici a šli se v rámci tréninku na Orlické hory projít k soutoku Veličky s Moravou, vydatně občerstveni jsme se vrátili do Bzence a po nově zbudované cyklostezce s betonovým povrchem kopírující vlnitě terén na rozdíl od srovnané jsme přejeli do Bznece-Přívozu, z něhož jsme se pak po známé lesní silnici okolo Littneru a býkárny dostali až na rohatecké nádraží, z něhož už následoval závěrečný přejezd přes Rohatec a okolo vodárny a hřbitova zpět do Hodonína.

               Na občerstvení a vyhodnocení akce jsme se krátce zastavili v Rybářích na kurtech či ve stánku u ZOO. Pokud bude hezky, určitě se projedeme i tuto sobotu před výjezdem na První jarní výšlap do Veverské Bítýšky.